Dopady pozdní diagnózy ADHD na kvalitu života žen v rané dospělosti

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá dopady pozdní diagnózy poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) na kvalitu života žen v rané dospělosti. Cílem práce je porozumět tomu, jak ženy, kterým byla diagnóza ADHD stanovena až v dospělosti, vnímají své obtíže v každodenním životě a jak se tyto zkušenosti promítají do jejich každodenního fungování, vztahů a prožívání sebe sama. Teoretická část systematicky vymezuje problematiku ADHD se zaměřením na jeho vývoj, etiologii a současné klasifikace. Důraz je kladen zejména na proměnu projevů ADHD v průběhu života a jejich specifickou podobu v dospělosti. Samostatná pozornost je věnována specifikům ADHD u žen, především rozdílům v symptomatice, emočním prožívání a sociálním fungování. Dále jsou rozpracovány související oblasti, jako jsou komorbidity, mezilidské a partnerské vztahy, pracovní fungování a způsoby zvládání obtíží v každodenním životě. Praktická část je realizována formou kvalitativního výzkumu, v němž byla data získána prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se ženami s pozdně stanovenou diagnózou ADHD a následně analyzována pomocí interpretativní fenomenologické analýzy. Výsledky ukazují, že pozdní diagnóza ADHD je spojena s dlouhodobými obtížemi v různých oblastech života, zejména v každodenním fungování, vztazích a prožívání sebe sama. Zároveň...

This thesis examines the impact of a late diagnosis of Attention Deficit Hyperactivity Disorder (ADHD) on the quality of life of women in early adulthood. The aim of the thesis is to understand how women who were diagnosed with ADHD in adulthood perceive their difficulties in everyday life and how these experiences are reflected in their daily functioning, relationships, and self-experience. The theoretical part systematically defines the issue of ADHD with a focus on its development, etiology, and current classification systems. Particular emphasis is placed on the changes in ADHD symptoms across the lifespan and their specific manifestation in adulthood. Special attention is given to ADHD in women, especially differences in symptomatology, emotional experience, and social functioning. Related areas such as comorbidities, interpersonal and partner relationships, occupational functioning, and strategies for managing difficulties in everyday life are also discussed. The practical part is conducted using a qualitative research design. Data were collected through semi-structured interviews with women who were diagnosed with ADHD in adulthood and subsequently analyzed using interpretative phenomenological analysis. The results indicate that a late diagnosis of ADHD is associated with long-term...