Využití 3D modelů ve výuce českého jazyka u žáků se zrakovým postižením

Abstract

Diplomová práce se zabývá využitím haptických 3D modelů ve výuce českého jazyka u nevidomých žáků se zaměřením na popisný slohový postup. Cílem práce bylo zjistit, jak se práce s 3D modelem promítá do podoby popisných textů, do subjektivního prožívání žáků a do didaktických možností i limitů této pomůcky. Teoretická část vymezuje specifika jazykového vzdělávání žáků se zrakovým postižením, didaktiku popisu a dosavadní poznatky o hmatových 3D modelech. Výzkumná část je koncipována jako kvalitativně orientovaná případová studie. Opírá se o komparativní analýzu šesti dvojic žákovských textů vzniklých před prací s 3D modelem hradu Karlštejn a po ní, o polostrukturované rozhovory se sedmi žáky a o zúčastněné pozorování. Výsledky ukazují, že přínos modelu se nejvýrazněji projevil v lexikálně- sémantické rovině: texty po haptické exploraci častěji rozšiřovaly soubor pojmenovaných částí objektu a přesněji zachycovaly prostorové vztahy. V morfologicko-syntaktické a kompoziční rovině byl účinek méně jednoznačný a závisel na individuálních schopnostech žáků i na organizaci aktivity. Práce uzavírá, že haptický 3D model může být smysluplnou oporou při výuce popisu, je-li didakticky promyšleně využíván.

This thesis examines the use of haptic 3D models in Czech language teaching for blind pupils, focusing on descriptive writing. Its aim is to determine how the use of a 3D model affects pupils' descriptive texts, their subjective experience, and the didactic possibilities and limits of this aid. The theoretical part outlines the specifics of language education for pupils with visual impairment, the teaching of description, and current knowledge about tactile 3D models. The empirical part is designed as a qualitatively oriented case study. It draws on a comparative analysis of six pairs of pupil texts produced before and after tactile exploration of a 3D model of Karlštejn Castle, on semi-structured interviews with seven pupils, and on participant observation. The findings show that the model's main effect appeared in the lexical-semantic domain: after tactile exploration, the texts more often expanded the set of named parts of the object and captured spatial relations more precisely. In the morphosyntactic and compositional domains, the effect was less consistent and depended on pupils' individual abilities and on the organization of the activity. The thesis concludes that a haptic 3D model can serve as a meaningful support for teaching description when it is used within a well-designed didactic...