Ergoterapie u osob s demencí

Abstract

Diplomová práce hodnotí dopad strukturovaného programu kognitivně-funkční aktivizace v ergoterapii u seniorů s mírnou až středně těžkou demencí. Cílem bylo program navrhnout, realizovat a posoudit jeho proveditelnost a pozorované změny v oblasti soběstačnosti, kognitivních funkcí a funkčního výkonu v podmínkách sociálního pobytového zařízení. Byl zvolen akční výzkum se smíšeným designem. Vzorek tvořilo šest klientů (tři ženy, tři muži). Intervence probíhala formou 16 skupinových sezení realizovaných dvakrát týdně po 60 minutách. Ke sběru dat byly použity standardizované nástroje (modifikovaný Barthelův index, modifikovaná Lawtonova škála, Mini-Mental State Examination, Test kresby hodin) a kvalitativní metody (zúčastněné pozorování, analýza dokumentů, kazuistiky, autorská škála dopomoci, náladometr). Kvantitativní a kvalitativní zjištění byla integrována triangulací. Výsledky naznačují stagnaci či případně mírné zlepšení výkonu v základních i instrumentálních aktivitách denního života, zejména u činností vyžadujících plánování a sekvenci kroků. V kognitivní oblasti se projevil trend stabilizace pozornosti, krátkodobé paměti, orientace v času a prostoru, která je výraznější u osob v mírnějším stadiu. Během programu se snížila potřeba verbální i fyzické dopomoci, posílila spontánní iniciativa a...

This thesis evaluates the impact of a structured cognitive-functional activation program in occupational therapy for older adults with mild to moderate dementia. The aim was to design and implement the program and to assess its feasibility and the observed changes in self-care, cognitive functions, and functional performance within the setting of a residential care facility. A mixed-methods action research design was chosen. The sample consisted of six clients (three women, three men). The intervention took the form of 16 group sessions conducted twice a week for 60 minutes each. Standardized instruments (modified Barthel Index, modified Lawton Scale, Mini-Mental State Examination, Clock Drawing Test) and qualitative methods (participant observation, document analysis, case studies, author's assistance scale, mood meter) were used for data collection. Quantitative and qualitative findings were integrated through triangulation. The results indicate stagnation or, in some cases, a slight improvement in performance in both basic and instrumental activities of daily living, particularly in activities requiring planning and sequencing of steps. In the cognitive domain, a trend toward stabilization was observed in attention, short-term memory, and orientation in time and space, which is more pronounced...