Aluzivnost v poezii 60. let Jana Zábrany

Abstract

Tato diplomová práce se věnuje aluzivnosti v poezii Jana Zábrany. Práce se zaměřuje na autorovy tři stěžejní sbírky vydané v 60. letech 20. století - Utkvělé černé ikony, Stránky z deníku a Samosoud. Soubor analyzovaných děl doplňuje sbírka Jeviště jednoho jara, která sice v ucelené podobě vyšla až v roce 2022, avšak její textové jádro vznikalo v časové i tvůrčí souvislosti s výše uvedenými třemi tituly. Cílem této práce je identifikace aluzí, určení jejich specifických funkcí a následná analýza jejich vlivu na vnitřní strukturu básnického textu. Práce nejprve stručně přibližuje Zábranův život i dílo, zasazuje je do kulturně-historického kontextu a vymezuje literární termín aluze. Hlavní část práce tvoří chronologicky (dle vydání) řazená analýza, která zkoumá funkční využití aluzí v jednotlivých čtyřech sbírkách. Práce dokládá, že aluzivnost v těchto sbírkách Jana Zábrany nepředstavuje pouze vnější estetický prvek, ale funguje jako zásadní konstrukční princip, který výrazně zvyšuje sémantickou propracovanost děl. Aluzivnost ovlivňuje všechny složky textu, konkrétně rovinu motivicko-tematickou, obrazně-symbolickou, lexikální i versologickou. Nejsilnější vliv je patrný v rovině obrazně- symbolické, kde aluze slouží jako nástroj k budování skrytých významových paralel a k vyjádření existenciální tísně...

This Master's thesis explores allusivity in the poetry of Jan Zábrana. The work focuses on the author's three pivotal collections published in the 1960s - Utkvělé černé ikony, Stránky z deníku, and Samosoud. The set of analyzed works is supplemented by the collection Jeviště jednoho jara, which, although published in its complete form only in 2022, had its textual core developed in temporal and creative connection with the three aforementioned titles. The aim of this thesis is to identify allusions, determine their specific functions, and subsequently analyze their influence on the internal structure of the poetic text. The thesis first briefly introduces Zábrana's life and work, situating them within the cultural-historical context and defining the literary term "allusion." The main part of the thesis consists of a chronological analysis (by publication date) that examines the functional use of allusions in each of the four collections. The work demonstrates that allusivity in these collections by Jan Zábrana does not represent merely an external aesthetic element but functions as a fundamental construction principle that significantly increases the semantic sophistication of the works. Allusivity affects all components of the text, specifically the motivic-thematic, figurative-symbolic, lexical,...