Pomístní jména v oblasti Luhačovského Zálesí

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá pomístními jmény v oblasti Luhačovického Zálesí. Cílem teoretické části práce je vymezit základní problematiku pomístních jmen a charakterizovat zkoumanou oblast. Praktická část se zabývá slovotvornou a motivační analýzou sesbíraných pomístních jmen a následnou mezigenerační komparací jejich znalosti či užívání. Analýza 85 anoikonym sesbíraných primárně ze současné katastrální mapy (ČÚZK) prokázala především velkou frekvenci víceslovných pomístních jmen, což je v přímém rozporu s údaji uváděnými J. Pleskalovou, konkrétně se liší o přibližně o 30 %. Dále prokázala velké množství jmen s honorifikační funkcí a nářeční podobou. Druhá fáze výzkumu provedená kvalitativní metodou formou dotazníku, který posloužil jako předloha řízeného rozhovoru, se zaměřila na komparaci znalosti anoikonym. Tohoto výzkumu se zúčastnilo deset respondentů rozdělených do pěti generací po dvou zástupcích. Terénní výzkum prokázal kontinuální pokles znalosti a motivace pojmenování pomístních jmen s každou mladší generací rodáků, avšak nikdy neklesl pod hranici poloviny předložených jmen. Jako klíčový faktor se ukázala délka pobytu v regionu, nikoliv věk. Vzhledem k charakteru kvalitativního výzkumu nelze výsledky zobecnit na celou populaci regionu. Práce představuje reprezentativní sondu do...

This bachelor's thesis examines minor place names in the area of Luhačovické Zálesí. The theoretical part aims to define the basic problems of anoikonyms and characterize the researched area. The practical part of the thesis is based on the process of collecting anoikonyms, their word formation and motivation, and subsequently comparing their usage and level of familiarity across generations. The analysis of 85 anoikonyms collected primarily from a contemporary cadastral map (ČÚZK) proved a high occurrence of multi-word anoikonyms, which is a noticeable inconsistency compared to data acquired by J. Pleskalová, namely 30 % difference. Furthermore, it showcased a large number of minor place names in vernacular form and honorifics. The second phase of research was conducted using a qualitative method in the form of a questionnaire, which served as a template for a guided interview, and which focused on the comparison of knowledge of the anoikonyms. There were 10 participants from 5 different generations consistig of two people. The research demonstrated continual diminution of knowledge and motivation in each younger generation of locals when naming presented anoikonyms, nevertheless, never reached below half. The key factor was decidedly the duration of stay, not age. Given the character of...