Podpora dětí s narušenou komunikační schopností při omezení odkladů školní docházky: pohled odborníků praxe

Abstract

Diplomová práce se zabývá analýzou postojů odborníků z praxe k dopadům omezení odkladů povinné školní docházky na vzdělávání dětí s narušenou komunikační schopností. Hlavním cílem práce je identifikovat rizika a možnosti spojené s touto legislativní změnou a na základě zjištěných dat navrhnout doporučení pro podporu dětí s narušenou komunikační schopností při přechodu do prvního ročníku základní školy. Teoretická část vymezuje terminologii narušené komunikační schopnosti, specifika školní zralosti u této cílové skupiny a stávající legislativní rámec v kontextu odkladové novely školského zákona. Empirická část je založena na kvalitativním výzkumném šetření realizovaném formou polostrukturovaných rozhovorů se třemi skupinami informantů. Data byla zpracována metodou otevřeného kódování a následnou cross-case analýzou. Výsledky šetření ukazují, že odborníci vyjadřují skepsi vůči systémové připravenosti škol. Bylo zjištěno, že omezení odkladů vyvolává značné obavy z nárůstu heterogenity tříd a předčasného školního neúspěchu dětí v důsledku jejich nezralosti. Jako klíčová byla identifikována role asistenta pedagoga a nezastupitelnost rodiny v celém procesu. Výstupem práce je návrh podpůrných strategií zaměřených na zavedení flexibilní skupinové výuky a posílení multidisciplinární spolupráce...

This thesis analyzes the attitudes of experts in the field toward the impact of restrictions on deferrals of compulsory school attendance on the education of children with communication disability. The main objective of the thesis is to identify the risks and opportunities associated with this legislative change and, based on the data obtained, to propose recommendations for supporting children with communication disability in their transition to the first grade of elementary school. The theoretical part defines the terminology of communication disability, the specifics of school readiness in this target group, and the current legislative framework in the context of the amendment to the Education Act. The empirical part is based on qualitative research conducted in the form of semi-structured interviews with three groups of informants. The data were processed using open coding and subsequent cross-case analysis. The results of the survey show that experts express considerable skepticism about the systemic readiness of schools. It was found that the restriction on deferrals raises concerns about increased class heterogeneity and premature school failure of children due to their immaturity. The role of the teaching assistant and the irreplaceable role of the family in the whole process were...