Optimální podmínky pro implementaci zrušení odkladu povinné školní docházky z perspektivy učitele prvního stupně ZŠ

Abstract

Diplomová práce se zabývá problematikou plánovaného zrušení, resp. omezení možností udělení odkladu povinné školní docházky v ČR. V teoretické části vychází z různých teorií tranzice mezi předškolním a primárním vzděláváním a kriticky nahlíží tradiční pojetí školní zralosti a připravenosti, které v českém kontextu významně ovlivňuje pohled na vstup dítěte do školy. Práce usiluje o porozumění tomu, jak by zrušení institutu odkladu mohlo proměnit přístup škol k podpoře dětí při přechodu do základního vzdělávání. Výzkumná část využívá kvalitativní přístup, konkrétně polostrukturované rozhovory s učiteli prvního stupně základních škol v Jihomoravském kraji, přičemž data byla zpracována pomocí tematické analýzy. Cílem práce je zachytit jejich postoje, zkušenosti a návrhy na vytvoření optimálních podmínek pro implementaci této změny v praxi. Z vyhodnocení výzkumných otázek je zřejmé, že učitelé vnímají změnu spíše podmíněně s ohledem na nastavení adekvátní podpory při přechodu do základního vzdělávání. Výsledky dále ukazují, že odklad je pedagogy vnímán jako významný pedagogický nástroj, zejména v oblasti socio-emocionální připravenosti dítěte. Jeho omezení je spojováno se zvýšenými nároky na individualizaci výuky a připravenost školy pracovat s heterogenními skupinami dětí.

The diploma thesis addresses the issue of the planned abolition, or rather restriction, of the possibility of granting a deferral of compulsory school attendance in the Czech Republic. The theoretical part draws on various theories of transition between pre-primary and primary education and critically reflects on the traditional concept of school maturity and readiness, which significantly shapes the perception of children's entry into school in the Czech context. The thesis aims to understand how the abolition of the deferral mechanism could transform schools' approaches to supporting children during their transition to primary education. The empirical part employs a qualitative approach, specifically semi-structured interviews with primary school teachers at the first stage of primary education in the South Moravia Region. The data were analyzed using thematic analysis. The aim is to capture their views, experiences, and suggestions for creating optimal conditions for the implementation of this change in practice. The findings indicate that teachers perceive legislative change conditionally, depending on the availability of adequate support during the transition process. The deferral of compulsory school attendance is still regarded as a valuable tool, particularly in relation to children's...