Jak podporovat well-being dospívajících po pandemii COVID-19

Abstract

Diplomová práce se zabývá wellbeingem starších adolescentů v kontextu pandemie COVID- 19 a jejím dopadem na duševní zdraví studentů středních škol v České republice. Cílem práce je zjistit, jak adolescenti prožívali distanční výuku, jaké copingové strategie využívali a jak se liší vybrané ukazatele wellbeingu v jejich retrospektivním hodnocení. Teoretická část vymezuje pojmy duševní zdraví, wellbeing, stres a copingové strategie a zasazuje je do vývojového kontextu adolescence; věnuje se rovněž klíčovým psychologickým konstruktům - vlastní účinnosti (self-efficacy), sebehodnocení, pocitu sounáležitosti se školou, kooperaci ve třídě, emoční podpoře rodičů a eudaimonickým motivům. Výzkumná část vychází z retrospektivního kvantitativního šetření realizovaného v roce 2024. Prostřednictvím anonymního online dotazníku bylo osloveno 110 adolescentů třetích a čtvrtých ročníků tří středních škol ze tří krajů ČR; výzkumný soubor tvoří 50 respondentů (66 % žen a 34 % mužů) ve věku 17-19 let. Výsledky ukazují, že 56 % respondentů hodnotí svou náladu v průběhu distanční výuky jako zhoršenou, přičemž po jejím skončení 54 % zaznamenalo zlepšení. Za nejčastěji využívanou copingovou strategii byl označen spánek a odpočinek (72 % respondentů), následovaný hudbou (50 %). Emoční podpora rodičů dosáhla nadprůměrných...

This thesis focuses on the well-being of older adolescents in the context of the COVID-19 pandemic and its impact on the mental health of secondary school students in the Czech Republic. The aim of the study is to examine how adolescents experienced distance learning, which coping strategies they used, and how selected indicators of well-being differ in their retrospective evaluation. The theoretical part defines the concepts of mental health, well- being, stress, and coping strategies and situates them within the developmental context of adolescence. It also addresses key psychological constructs, including self-efficacy, self- esteem, sense of school belonging, classroom cooperation, emotional support from parents, and eudaimonic motives. The empirical part is based on a retrospective quantitative survey conducted in 2024. A total of 110 adolescents from the third and fourth grades of three secondary schools in three regions of the Czech Republic were approached through an anonymous online questionnaire; the research sample consists of 50 respondents (66 % female and 34 % men) aged 17-19 years. The results show that 56 % of respondents rated their mood during distance learning as worsened, while after its conclusion, 54 % reported improvement. The most frequently used coping strategy was sleep...