Sociální kognice a školní šikana mezi adolescenty
habilitační práce
Důvod omezené dostupnosti:
V některých případech není možné zpřístupnit plný text práce z licenčních důvodů (např. publikované monografie, soubor článků). Vždy je k dispozici abstrakt a záznam z obhajoby, případně další informace.
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/208079Identifikátory
Kolekce
- Habilitační práce [40]
Autor
Oponent práce
Sokolová, Lenka
Švamberk Šauerová, Markéta
Dědová, Mária
Afiliace autora
Katedra pedagogiky, Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova
Fakulta / součást
Pedagogická fakulta
Obor
Pedagogická psychologie
Datum obhajoby
20. 11. 2025
Jazyk
Čeština
Známka
Informace není k dispozici
šikana je mezi dospívajícími nebezpečným jevem a hlubší porozumění sociální kognici, které souvisí se šikanou, je nezbytné pro zlepšení preventivních a intervenčních opatření. Cílem habilitační práce bylo zmapovat vybrané vztahy sociální kognice (individuálních postojů a skupinových norem) k chování v šikaně, k následkům šikany a k připravenosti učitelů intervenovat v šikaně. Práce vychází ze sociálně-ekologického přístupu a má podobu souboru sedmi kvantitativních studií doplněných komentářem. Studie 1 (N = 357) ukázala, že dospívající morálně hodnotí šikanu jako krutou, opovrženíhodnou a zbabělou, a to, zejména ti, kteří sami šikanovali nebo byli šikanováni. Naopak zastávání se šikanovaných žáci jednotně vnímají jako chování, které je v pořádku, obdivuhodné, férové, odvážné a empatické. Výsledky Studie 2 (N = 512) doložily, že k zastávání se šikanovaných přispívá mimo jiné i morální motivace, a to obzvláště u dospívajících, kteří jsou v kolektivu oblíbenější. Studie 3 (N = 662) přinesla doklady o tom, že třídní norma morálního vyvazování (tj. přesvědčení ospravedlňujících agresi) souvisí pozitivně s šikanováním a negativně se zastáváním. Studie 4 (N = 512) ukázala silnější vztah mezi viktimizací a odmítáním vrstevníky ve třídách s nižším počtem obětí a silnější vztah mezi viktimizací a strachem z budoucí viktimizace ve třídách s vysokou mírou hierarchického uspořádání. Studie 5 (N = 740) doložila, že připravenost učitelů intervenovat v šikaně je vyšší u zkušenějších učitelů a ve školách s otevřenou komunikací a kvalitní spoluprací mezi pedagogy. Studie 6 (N = 740) experimentálně doložila, že postoje učitelů k šikaně závisí na genderovém a etnickém kontextu šikany, a Studie 7 (N = 373) poukázala na to, že postoje k mezietnické šikaně souvisejí s postoji k uprchlíkům. I přes určitá omezení spojená zejména s průřezovým designem studií tato habilitační práce přináší nové poznatky, které mohou být využity ve vzdělávání učitelů a psychologů a při vylepšování preventivních a intervenčních opatření v oblasti šikany.
School bullying presents a dangerous phenomenon among adolescents and deeper understanding of social cognition associated with it is essential for advancing prevention and intervention. The aim of the habilitation thesis was to map selected associations of social cognition (individual attitudes and group norms) to bullying behavior, to consequences of bullying and to teachers' readiness to intervene. The work is based on a social-ecological approach and takes the form of a collection of seven quantitative papers accompanied by commentary. Study 1 (N = 357) showed that adolescents morally evaluate bullying as cruel, contemptible and cowardly, especially those who have bullied or been bullied themselves. Defending victimized students was uniformly perceived as cool, admirable, fair, courageous, and empathetic. The results of Study 2 (N = 512) provided support for the notion that moral motivation contributes to defending, especially for adolescents who are more popular. Study 3 (N = 662) showed that classroom moral disengagement (i.e., beliefs justifying aggression) is positively related to bullying and negatively related to defending victimized students. Study 4 (N = 512) found a stronger association between victimization and peer rejection in classrooms with lower levels of victimization and a stronger association between victimization and fear of future victimization in classrooms with high levels of hierarchy. Study 5 (N = 740) showed that teachers' readiness to intervene in bullying was higher among more experienced teachers and in schools with high-quality communication and collaboration among teachers. Study 6 (N = 740) experimentally documented that teachers' attitudes toward bullying are related to gender and ethnic context of bullying, and Study 7 (N = 373) showed that attitudes toward inter-ethnic bullying are related to attitudes toward refugees. Despite some limitations, particularly related to the cross-sectional design of the studies, this habilitation thesis provides new insights that can be used in teacher and psychologist education and for improving bullying prevention and intervention efforts.
