Cesta k sociální a výchovně vzdělávací inkluzi v kontextu rané péče/ intervence v České republice a ve vybraných zahraničních systémech

Abstract

Habilitační práce se zabývá problematikou sociální a výchovně-vzdělávací inkluze v kontextu rané péče/intervence v České republice a ve vybraných zahraničních systémech (Slovensko, Polsko, Arménie). Hlavním cílem práce je prozkoumat cestu k sociální a výchovně-vzdělávací inkluzi v kontextu rané péče a na základě zjištěných poznatků navrhnout systémová doporučení.

Dílčí cíle práce zahrnují: 1. analýzu teoretických konceptů rané péče a inkluze a zmapování historického vývojepéče o dítě s postižením v Československu/ČR, 2. popis a analýzu specifik a trendů v poskytování rané péče v ČR na základědlouhodobého kvantitativního výzkumu (2003–2016) ve Středisku rané péčev Pardubicích, 3. komparaci systémů rané péče ve Slovenské, Polské a Arménské republice, 4. identifikaci hlavních bariér a potenciálu rozvoje rané péče směřující k inkluzi v ČR, 5. návrh konkrétních doporučení pro systémové zlepšení rané péče a inkluzivní praxe.

Práce využívá multimetodologický přístup, který propojuje historicko-teoretickou analýzu, dlouhodobý kvantitativní výzkum a mezinárodní komparaci. Tím vzniká ucelený obraz rané péče a její role v podpoře inkluze.

Klíčové výsledky a přínosy: ➢ systematická analýza historického vývoje a teoretických konceptů rané péče a inkluze, ➢ unikátní empirická data z dlouhodobého výzkumu (2003–2016) v Pardubicích, ➢ komparativní pohled na zahraniční systémy, zejména na Arménii, která odhaluje vlivhistoricko-politických souvislostí na inkluzivní politiku, ➢ návrh opatření ke zlepšení mezioborové spolupráce a implementace inkluzivníchpostupů.

Závěry a doporučení: Posílit spolupráci mezi zdravotnictvím, sociálními službami a školstvím, zavádět inkluzivní přístupy již v rané péči, více podporovat rodiny v přirozeném prostředí a zajistit lepší financování a dostupnost služeb rané péče v celé ČR.

The habilitation thesis examines social and educational inclusion in the context of early care/intervention in the Czech Republic and in selected foreign systems (Slovakia, Poland, Armenia). The main aim is to explore the path towards social and educational inclusion in the field of early care and to propose systemic recommendations based on the findings.

The specific objectives are: 1. to analyse theoretical concepts of early care and inclusion and to map the historicaldevelopment of care for children with disabilities in Czechoslovakia/the CzechRepublic, 2. to describe and analyse the specifics and trends in the provision of early care in theCzech Republic on the basis of long-term quantitative research (2003–2016) conductedat the Early Care Centre in Pardubice, 3. to compare early care systems in Slovakia, Poland and Armenia, 4. to identify the main barriers and development potential of early care towards inclusionin the Czech Republic, 5. to propose concrete recommendations for systemic improvement of early care andinclusive practice.

The thesis applies a multi-methodological approach that combines historical-theoretical analysis, long-term quantitative research, and international comparison. This creates a comprehensive picture of early care and its role in fostering inclusion.

Key findings and contributions: ➢ a systematic analysis of the historical development and theoretical concepts of earlycare and inclusion, ➢ unique empirical data from long-term research (2003–2016) in Pardubice, ➢ an international comparative perspective, especially with Armenia, revealing the impactof historical and political contexts on inclusive policy, ➢ proposals for strengthening interdisciplinary cooperation and implementing inclusivepractices.

Conclusions and recommendations: It is recommended to strengthen cooperation between health care, social services, and education; to implement inclusive approaches already in early care; to focus more on supporting families in their natural environment; and to improve funding and nationwide accessibility of early care services.