Téma nevidomosti v literatuře pro děti mladšího školního věku

Abstract

Diplomová práce se zabývá zobrazením nevidomosti v literatuře pro děti a vlivem těchto textů na chápání jinakosti u mladších žáků. Teoretická část definuje zrakové postižení, specifika literatury pro děti a analyzuje vybrané tituly s nevidomým hrdinou. Zároveň zkoumá psychologické faktory ovlivňující přijímání jinakosti dětskými čtenáři. Praktická část byla realizovaná formou akčního výzkumu v roli učitele-výzkumníka a zaměřovala se na rozvoj znalostí žáků 5. ročníku o nevidomosti a na formování jejich postojů a empatie vůči osobám se zrakovým postižením. Hlavním nástrojem intervence byl cyklus čtyř čtenářských lekcí, které propojovaly interpretaci literárního textu se zážitkovými a reflektivními aktivitami. Sběr dat probíhal prostřednictvím pretestu a posttestu, analýzy pracovních listů a pozorování třídních diskusí. Výsledky šetření naznačují posun ve vnímání nevidomosti - od asociací spojených s deficitem a lítostí směrem k pochopení vnitřního světa nevidomých, jejich fantazie a kompenzačních smyslů. Výzkum potvrdil, že propojení prožitku s reflexí literárního příběhu efektivně odbourává stereotypy a pomáhá žákům identifikovat společenské předsudky. Práce nabízí konkrétní metodické postupy využitelné v inkluzivní, literární a etické výchově na 1. stupni ZŠ. KLÍČOVÁ SLOVA Zrakové postižení,...

This thesis examines the portrayal of blindness in children's and young adult literature and the impact of these texts on younger students' understanding of difference. The theoretical section defines visual impairment and the specific characteristics of children's literature, and analyzes selected titles featuring a blind protagonist. It also explores the psychological factors influencing young readers' acceptance of difference. The practical component was conducted as action research in the role of a teacher-researcher and focused on developing fifth-grade students' knowledge of blindness and shaping their attitudes and empathy toward people with visual impairments. The main intervention tool was a series of four reading lessons that combined the interpretation of literary texts with experiential and reflective activities. Data collection was conducted through pre- and post-tests, analysis of worksheets, and observation of classroom discussions. The results of the study demonstrated a significant shift in the perception of blindness-from associations linked to disability and pity toward an understanding of the inner world of the blind, their imagination, and their compensatory senses. The research confirmed that linking experience with reflection on a literary story effectively breaks down...