Porucha chování v REM spánku v roli prodromální synukleinopatie

Abstract

Porucha chování v REM spánku (RBD) je charakterizovaná abnormální motorickou aktivitou během snění v důsledku ztráty svalové atonie (RWA). Pokud se vyskytuje izolovaně (iRBD), představuje prodromální stádium synukleinopatií, jako je Parkinsonova nemoc, demence s Lewyho tělísky nebo multisystémová atrofie. Cílem této habilitační práce bylo prozkoumat polysomnografické, klinické a zobrazovací souvislosti u iRBD. Výzkumná část zahrnuje osm publikovaných studií: tři se zaměřují na neurofyziologické parametry, dvě na motorické projevy v REM spánku a tři na zobrazovací koreláty. Polysomnografické studie prokázaly, že tonický i nově definovaný smíšený typ RWA mají prediktivní hodnotu pro fenokonverzi (studie 1). Zvýšené hodnoty RWA u Parkinsonovy nemoci bez RBD naznačují subklinické postižení mozkového kmene (studie 2). Excesivní fragmentární myoklonus se častěji vyskytoval u iRBD, což poukazuje na možné společné patogenetické procesy obou poruch (studie 3). Motorické projevy v REM spánku byly u iRBD většinou elementární, přičemž komplexní chování tvořilo menšinu (studie 4). Výskyt násilných komplexních pohybů koreloval s horší dopaminergní denervací (DAT-SPECT) a vyšším rizikem fenokonverze. To naznačuje, že tíže motorických manifestací odráží i pokročilost neurodegenerace při iRBD (studie 5). Zobrazovací studie prokázaly souvislost mezi DAT-SPECT, RWA a čichovou dysfunkcí (studie 6). Magnetická susceptibilita v mozkovém kmeni korelovala s trváním onemocnění i s fázickou RWA (studie 7). Pokles glymfatické funkce sledovaný napříč skupinami (kontroly > iRBD > Parkinsonova nemoc) podporuje hypotézu jejího zapojení do patogeneze neurodegenerace (studie 8). Získané výsledky podrobněji osvětlují biologické souvislosti iRBD jako prodromálního stádia synukleinopatie. Identifikované polysomnografické, klinické a zobrazovací koreláty přispívají k pochopení časných patofyziologických změn a k identifikaci pacientů s vyšším rizikem fenokonverze. Práce tak rozšiřuje současné poznatky o biomarkerech a vytváří základ pro jejich potenciální využití v klinické praxi i výzkumu.

REM sleep behavior disorder (RBD) is characterized by abnormal motor activity during dreaming due to the loss of muscle atonia (REM sleep without atonia, RWA). When occurring in isolation (isolated RBD, iRBD), it represents a prodromal stage of synucleinopathies such as Parkinson’s disease, dementia with Lewy bodies, or multiple system atrophy. The aim of this habilitation thesis was to investigate polysomnographic, clinical, and imaging correlates in iRBD. The research section includes eight published studies: three focused on neurophysiological parameters, two on motor manifestations during REM sleep, and three on imaging correlates. Polysomnographic studies showed that both the tonic and the newly defined mixed type of RWA had predictive value for phenoconversion (Study 1). Elevated RWA in Parkinson’s disease without RBD indicated subclinical brainstem involvement (Study 2). Excessive fragmentary myoclonus was more frequent in iRBD, suggesting shared pathophysiological mechanisms (Study 3). Motor behaviors during REM sleep in iRBD were predominantly elementary, with complex behaviors being less common (Study 4). The presence of violent complex movements correlated with greater dopaminergic denervation (as assessed by DAT-SPECT) and a higher risk of phenoconversion, suggesting that the severity of motor manifestations reflects the progression of neurodegeneration in iRBD (Study 5). Imaging studies demonstrated associations between DAT-SPECT findings, RWA, and olfactory dysfunction (Study 6). Magnetic susceptibility changes in the brainstem correlated with disease duration and phasic RWA (Study 7). A decline in glymphatic function across groups (controls > iRBD > Parkinson’s disease) supports its involvement in the pathogenesis of neurodegeneration (Study 8). The findings provide a more detailed understanding of the biological context of iRBD as a prodromal phase of synucleinopathy. The identified polysomnographic, clinical, and imaging correlates enhance the understanding of early pathophysiological changes and contribute to the identification of individuals at increased risk of phenoconversion. This work expands current knowledge on potential biomarkers and establishes a foundation for their future application in clinical and research settings.