Nálepkování nadaných žáků – překážka i příležitost v rozvoji nadání

Abstract

Nálepkování nadaných žáků je proces, jehož předpokladem je existence atributu „nadaný“. Tento symbol vzbuzuje u žáka i jeho okolí určitá očekávání, utváří specifické postoje a nabízí předdefinovaný obraz jeho budoucího vývoje. Nálepkování má na jednu stranu svá pozitiva, která vedou k identifikaci a cílené podpoře nadání. Nálepkování je tedy nutným předpokladem systematické péče o nadané. Na druhou stranu může ústit ve vyčleňování žáka a nadměrné zdůrazňování jeho odlišností, což je vnímáno jako zásadní bariéra rozvoje nadání. Kniha se zabývá tím, jak učitel ve své třídě v rámci běžné základní školy pracuje s nadanými žáky a jak se v jeho vykazovaných pedagogických činnostech a deklarovaných názorech uplatňuje fenomén nálepkování. Cílem praktické části je identifikovat a popsat tzv. pronálepkující pedagogické situace vedoucí k nevhodnému nálepkování nadaných žáků, odhalit motivy učitelů k aplikaci těchto situací a definovat doporučení pro vhodné funkční zacházení s nálepkováním nadaných žáků. Na základě pozorování výuky a hloubkových rozhovorů s učiteli je odhalena řada situací, jež jsou charakteristické používáním specifických didaktických kategorií a znaků podporujících nevhodné nálepkování. Z reflektivních rozhovorů s učiteli vyplývá, že hlavní příčinou používání situací je „systém“ ve smyslu legislativního a odborného ukotvení problematiky nadání, který je v praxi absolutizován, nevhodně interpretován a nekriticky přijímán. Tito učitelé mají navíc tendenci k uplatňování tradičních koncepcí nadání. Publikace sleduje i expertní učitele. Pomocí pozorování výuky a rozhovorů jsou odhalovány příklady dobré praxe, z nichž vyplývá řada doporučení pro vhodné funkční zacházení s nálepkováním nadaných žáků. Spočívají v užití specifických didaktických kategorií a podmínek modelu pedagogické činnosti s nadaným žákem odpovídajícím moderním koncepcím nadání. Kniha prezentuje zcela nové pojetí četně v praxi diskutovaného, avšak výzkumněkomplexněji neuchopeného fenoménu, a to jak u nás, tak i v zahraničí. Díky bohatým kvalitativním datům a jejich postupně prohlubující se analýze a interpretaci kniha nabízí hluboký a komplexní vhled do zkoumané problematiky. Nabízí doporučení,jak proměňovat původně nevhodné nálepkování nadaných žáků, které je překážkou, v příležitost v rozvoji nadání. Závěry z výzkumu zdůrazňují vybrané proměnné a jejich doposud neřešené souvislosti vstupující do zkvalitňování péče nejenom o nadané žáky.

Labeling gifted pupils is a process that presupposes the existence of the attribute “gifted”. This symbol arouses certain expectations in the pupil and those around him, shapes specific attitudes and offers a predefined picture of his/her future development. On the one hand, labeling has its positives, which lead to the identification and targeted support of giftedness. Labeling is therefore a necessary prerequisite for the systematic care of the gifted. On the other hand, it can result in selection of the pupil and overemphasizing his/her differences, which is perceived as a fundamental barrier to the development of a gift. The book deals with how a teacher works with gifted pupils in his/her classroom within a regular elementary school and how the phenomenon of labeling is applied in pedagogical activities and declared opinions. The aim of the practical part is to identify and describe pro-labeling pedagogical situations leading to inappropriate labeling of gifted pupils, to reveal teachers’ motives for applying these situations and to define recommendations for appropriate functional handling of labeling gifted pupils. Based on teaching observations and in-depth interviews with teachers, a number of situations are revealed that are characterized by the use of specific didactic categories and signs supporting inappropriate labeling. It follows from reflective interviews with teachers that the main cause of the use of situations is the “system” in the sense of the legislative and professional anchoring of giftedness, which in practice is absolutized, inappropriately interpreted, and uncritically accepted. Moreover, these teachers tend to apply traditional conceptions of giftedness. The publication also follows expert teachers. Using teaching observations and interviews, examples of good practice are revealed, from which a number of recommendations for appropriate functional handling of labeling gifted pupils emerge. They consist of the use of specific didactic categories and conditions of the model of pedagogical activity with a gifted pupil corresponding to modern conceptions of giftedness. The book presents a completely new concept of a phenomenon that has been widely discussed in practice, but has not been comprehensively grasped in research, both in our country and abroad. Thanks to rich qualitative data and their gradually deepening analysis and interpretation, the book offers a deep and comprehensive insight into the researched issue. It offers recommendations on how to transform the originally inappropriate labeling of gifted students, which is an obstacle to the development of giftedness, into an opportunity. The conclusions from the research emphasize the variables and their hitherto unresolved connections that enter into improving the quality of care not only for gifted pupils.