Geneticky podmíněné nefropatie u dětí

Abstract

Dospělí s autozomálně dominantním polycystickým onemocněním ledvin (ADPKD) a mutacemi v genu PKD1 mají závažnější průběh onemocnění než pacienti s mutacemi v genu PKD2. Cílem této studie bylo porovnat fenotypy u dětí s mutacemi v genech PKD1 a PKD2. Bylo vyšetřeno padesát dětí s mutací PKD1 a deset dětí s mutací PKD2. Jejich průměrný věk byl podobný (8,6 ± 5,4 roku a 8,9 ± 5,6 roku).

Bylo provedeno ultrazvukové vyšetření ledvin a byly měřeny hodnoty krevního tlaku v ordinaci (TK), ambulantní krevní tlak, clearance kreatininu a proteinurie. Děti s mutací PKD1 měly ve srovnání s dětmi s mutací PKD2 významně vyšší celkový počet renálních cyst (13,3 ± 12,5 vs. 3,0 ± 2,1; P = 0,004), větší ledviny [délka pravé/levé ledviny 0,89 ± 1,22 standardního deviačního skóre (SDS) vs. 0,17 ± 1,03 SDS, P = 0,045, a 1,19 ± 1,42 SDS vs. 0,12 ± 1,09 SDS, P = 0,014] a vyšší ambulantní systolický krevní tlak ve dne i v noci (denní/noční index TK 0,93 ± 0,10 vs. 0,86 ± 0,05, P = 0,021 a 0,94 ± 0,07 vs. 0,89 ± 0,04, P = 0,037).

Mezi skupinami nebyly zjištěny významné rozdíly v krevním tlaku měřeném v ordinaci, v clearance kreatininu ani v proteinurii.

Prenatálně zjištěné renální cysty (14 %), hypertenze definovaná ambulantním měřením krevního tlaku (27 %) a zvětšené ledviny (32 %) byly pozorovány pouze u dětí s mutací PKD1. Jedná se o první studii zabývající se korelací genotyp–fenotyp u dětí s ADPKD. Děti s mutací PKD1 mají více a větší renální cysty, větší ledviny a vyšší ambulantní krevní tlak než děti s mutací PKD2. Renální cysty a zvětšené ledviny zjištěné již prenatálně jsou vysoce specifické pro děti s mutací PKD1.

Adults with autosomal dominant polycystic kidney disease (ADPKD) and PKD1 mutations have a more severe disease than do patients with PKD2 mutations. The aim of this study was to compare phenotypes between children with mutations in the PKD1/PKD2 genes. Fifty PKD1 children and ten PKD2 children were investigated. Their mean age was similar (8.6±5.4 years and 8.9±5.6 years). Renal ultrasound was performed, and office blood pressure (BP), ambulatory BP, creatinine clearance and proteinuria were measured. The PKD1 children had, in comparison with those with PKD2, significantly greater total of renal cysts (13.3± 12.5 vs 3.0±2.1, P=0.004), larger kidneys [right/left kidney length 0.89±1.22 standard deviation score (SDS) vs 0.17± 1.03 SDS, P=0.045, and 1.19±1.42 SDS vs 0.12±1.09 SDS, P=0.014, successively] and higher ambulatory day-time and night-time systolic BP (day-time/night-time BP index 0.93± 0.10 vs 0.86±0.05, P=0.021 and 0.94±0.07 vs 0.89±0.04, P=0.037, successively). There were no significant differences in office BP, creatinine clearance or proteinuria. Prenatal renal cysts (14%), hypertension defined by ambulatory BP (27%) and enlarged kidneys (32%) were observed only in the PKD1 children. This is the first study on genotype–phenotype correlation in children with ADPKD. PKD1 children have more and larger renal cysts, larger kidneys and higher ambulatory BP than do PKD2 children. Renal cysts and enlarged kidneys detected prenatally are highly specific for children with PKD1.