Poslední rok předškolního vzdělávání ve vybraných předškolních zařízeních

Abstract

The dissertation analyses the last year of pre-school education in selected pre-schools in the Czech Republic. The aim is to analyse and critically evaluate the differences in education in this period. The thesis focuses on specific pedagogical approaches, methods and educational content used in different types of preschools. The theoretical part defines the current state and framework of preschool education, especially in relation to the introduction of compulsory final year of preschool. Emphasis is placed on the role of the teacher, the school readiness of the child and the transition between pre-primary and primary education. The empirical part is based on qualitative research in the form of a multi-case study, combining semi-structured interviews with teachers and participant observation in seven types of settings. The research results show the diversity of approaches between the institutions and reveal both strengths, such as high professional commitment of teachers or efforts to promote school readiness, and recurrent problem areas, including in particular the lack of use of the results of pedagogical diagnosis, limited levels of individualization and differentiation and low levels of children's participation in decision-making. The dissertation provides recommendations for practice and...

Disertační práce se věnuje analýze posledního roku předškolního vzdělávání ve vybraných předškolních zařízeních v České republice. Cílem je analyzovat a kriticky zhodnotit rozdíly ve vzdělávání v tomto období. Práce se zaměřuje na specifické pedagogické přístupy, metody a vzdělávací obsah využívaný v různých typech předškolních zařízení. Teoretická část vymezuje současný stav a rámec předškolního vzdělávání, především v návaznosti na zavedení povinného posledního roku předškolní docházky. Důraz je kladen na roli učitele, školní připravenost dítěte a přechod mezi předškolním a primárním vzděláváním. Empirická část je postavena na kvalitativním výzkumu formou vícepřípadové studie, kombinující polostrukturované rozhovory s pedagogy a zúčastněné pozorování v sedmi typech zařízení. Výsledky výzkumu ukazují na různorodost přístupů mezi jednotlivými institucemi a odhalují jak silné stránky, jako je vysoké profesní nasazení pedagogů či snaha o podporu školní připravenosti, tak i opakující se problematické oblasti, mezi které patří zejména nedostatečné využívání výsledků pedagogické diagnostiky, omezená míra individualizace a diferenciace a nízká úroveň participace dětí na rozhodování. Práce přináší doporučení pro praxi i systémovou úroveň a otevírá prostor pro hlubší reflexi kvality posledního roku...