Peníze a politika: Financování politických stran a volebních kampaní v České republice
habilitační práce
Důvod omezené dostupnosti:
V některých případech není možné zpřístupnit plný text práce z licenčních důvodů (např. publikované monografie, soubor článků). Vždy je k dispozici abstrakt a záznam z obhajoby, případně další informace.
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/204310Identifikátory
ISBN: 978-80-7419-289-0
Kolekce
- Habilitační práce [15]
Autor
Oponent práce
Dvořáková, Vladimíra
Kopeček, Lubomír
Outlý, Jan
Afiliace autora
Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta / součást
Fakulta sociálních věd
Obor
Politologie
Datum obhajoby
9. 6. 2021
Nakladatel
Sociologické nakladatelstvíJazyk
Čeština
Známka
Informace není k dispozici
Klíčová slova (česky)
politické hnutí, financování politických stran, financování volebních kampaní, dohled nad financováním politiky, prostor korupčních příležitostí, Česká republika, politická stranaTato kniha se věnuje problematice financovaní politických stran a volebních kampani v České republice. Jde o téma, které u nás bylo a doposud je spíše v pozadí akademického badání (z významných prací viz Outlý 2003; Šimíček 1997, 2005, 2012; Dočekalová 2012; Šimral 2016) a které bylo dlouho i v pozadí zajmu společnosti. Již od počátku transformace politické elity o nastaveni transparentního financovaní politiky neusilovaly, spíše se mu bránily. I když se s dílčí úpravou postaveni politických stran začalo poměrně záhy po pádu komunistického režimu (1990) s cílem nastavit právní podmínky pro první svobodné volby, tato úprava zásadním způsobem neřešila problematiku financovaní stran a spíše se soustředila na pravidla pro zakládaní a vznik stran. Teprve až na podzim 1991 nově demokraticky zvoleny parlament přijal podrobnější úpravu, která mimo jine upravovala hospodařeni a financovaní politických stran a hnuti. Již od samého počátku transformace – hodnoceno perspektivou zkušenosti za posledních bezmála 30 let – existoval poměrně značný korupční potenciál, protože statni pilíř financovaní téměř neexistoval a strany tak byly odkázaný na soukromé dary, přičemž postkomunistická společnost vzhledem k přetrvávající sociální struktuře příliš potenciálními sponzory nedisponovala. Zároveň se ale otevírala možnost vytvořit funkční korupční kanál přes statni vlastnictví podniků a bank a probíhající privatizaci směřující k politickým stranám. K vytvořeni tohoto kanálu – ať již promyšleně či nedomyšleně – legislativa nesporně přispěla.
