Reporting direct speech in children's literature: a comparison of R. Dahl's and J.K. Rowling's books for children

Abstract

This diploma thesis explores how direct speech is introduced in children's fiction, given its importance in helping young readers visualise fictional characters and engage with them. The study is based on two corpora compiled from selected works by two prominent British authors, Roald Dahl and J. K. Rowling. It adopts a corpus-assisted approach, drawing on tools available in the CQPweb interface and focusing on reporting verbs and their modifications. The theoretical section outlines the role of direct speech in fiction and provides a framework for classifying reporting verbs. The practical part consists of two main analyses. First, reporting verbs are examined both quantitatively and qualitatively in terms of the interpretative information they convey, including the manner of speech, the function of the message, and discourse organisation. Second, the thesis offers an analysis of adverbial modifications of the neutral verb said, focusing on their interpretative function and role in dialogue attribution. The findings reveal that both authors provide consistent interpretive guidance through reporting verbs and their modifications but differ in frequency and variety. Dahl offers more frequent guidance by relying on a limited set of high-frequency verbs, while Rowling employs a broader variety of verb...

Tato diplomová práce zkoumá způsoby uvádění přímé řeči v dětské literatuře, a to s ohledem na její význam při usnadňování vizualizace postav a navazování vztahu s nimi ze strany mladších čtenářů. Studie je založena na dvou korpusech sestavených z vybraných děl dvou významných britských autorů, Roalda Dahla a J. K. Rowlingové. Práce využívá nástrojů korpusové lingvistiky dostupných v rozhraní CQPweb a zaměřuje se na slovesa uvádějící přímou řeč a jejich modifikace. Teoretická část představuje roli přímé řeči v beletrii a vymezuje rámec pro klasifikaci sloves, která ji uvozují, přičemž na ni navazující praktická část se skládá ze dvou hlavních analýz. Nejprve jsou slovesa uvádějící přímou řeč zkoumána kvantitativně i kvalitativně z hlediska interpretačních informací, které čtenáři zprostředkovávají, tedy způsobu mluvy, funkce sdělení a diskurzní organizace. Druhá část nabízí analýzu příslovečných určení vztahujících se k neutrálnímu slovesu said, a to se zaměřením na jejich interpretační funkci a roli při uvozování přímé řeči. Výsledky studie ukazují, že oba autoři poskytují čtenáři konzistentní interpretační vodítka prostřednictvím použití oznamovacích sloves a jejich modifikací, avšak liší se ve frekvenci a lexikální rozmanitosti. Dahl nabízí vodítka častěji díky opakovanému užívání omezené sady...