First-generation college students after graduating from their bachelor's programs

Abstract

This master's thesis explores the experiences of first-generation college students (FGCS) in the Czech Republic who continued to master's programs after completing their bachelor's degrees. The research investigates how their decisions were shaped by psychosocial factors such as motivation, belonging, identity, family expectations, and support systems. It focuses on how these students navigated the transition between undergraduate and graduate studies, emphasizing not only academic aspirations but also the emotional and social dynamics embedded in this decision. The theoretical part draws from sociological and psychological frameworks, including social stratification, cultural capital (Bourdieu), cultural mismatch theory (Stephens et al., 2012), and concepts such as emerging adulthood and self-efficacy. It highlights the structural and cultural challenges faced by FGCS, including identity threats, mental health burdens, and institutional barriers to support-seeking. Particular attention is paid to the Czech educational context and how it shapes both the opportunities and obstacles for FGCS. The empirical part is based on two focus groups and six follow-up interviews with twelve participants (nine women, two men, one non-binary person, aged 23-30), all of whom graduated from Czech grammar schools...

Tato diplomová práce zkoumá zkušenosti studentů první generace v České republice, kteří po absolvování bakalářského studia pokračovali na magisterské programy. Výzkum se zaměřuje na to, jak jejich rozhodnutí ovlivnily psychosociální faktory, jako jsou motivace, pocit sounáležitosti, identita, rodinná očekávání a podpůrné systémy. Klade důraz na to, jak tito studenti zvládali přechod mezi bakalářským a navazujícím magisterským studiem, přičemž zohledňuje nejen akademické ambice, ale i emocionální a sociální aspekty tohoto rozhodnutí. Teoretická část čerpá ze sociologických a psychologických rámců, včetně teorie sociální stratifikace, kulturního kapitálu, teorie kulturního nesouladu a konceptů jako je vynořující se dospělost nebo self-efficacy (vnímání vlastní účinnosti). Práce upozorňuje na strukturální a kulturní překážky, kterým FGCS čelí, včetně ohrožení identity, psychické zátěže a institucionálních bariér při vyhledávání podpory. Zvláštní pozornost je věnována českému vzdělávacímu kontextu a jeho vlivu na příležitosti i překážky, kterým FGCS čelí. Empirická část je založena na dvou fokusových skupinách a šesti navazujících rozhovorech s celkem dvanácti účastníky (devět žen, dva muži, jedna nebinární osoba ve věku 23-30 let), kteří všichni absolvovali gymnázium a pokračovali na magisterské...