A Corpus-assisted Stylistic Analysis of Oscar Wilde's The Picture of Dorian Gray

Abstract

This thesis explores the ways in which the linguistic features set Oscar Wilde's The Picture of Dorian Gray apart from other novels published in the 1890s. Methodologically, the thesis relies on the approaches of corpus stylistics. The study is corpus-assisted, in that it relies on quantitative data (keywords, frequency lists, collocations) as its starting point, but most of the analysis is qualitative. The corpus analysis is performed using #LancsBox X. The analysed material comprises Oscar Wilde's novel The Picture of Dorian Gray and a corpus of late 19th century novels, which is used as a reference corpus. The analysis indicates stylistic and linguistic choices that contribute to the novel's distinctive tone and its unique position within Victorian literature. It reveals the text's Aesthetic and Decadent preoccupation with beauty and corruption. It also demonstrates that Oscar Wildes's prose style is structurally similar to a play, however, the reporting verbs he uses are diverse in style. The analysis further uncovers a pattern of emotionally distant and detached speech and the characters' tendency towards generalizations and abstract hypothetical discussions. At the same time, this works demonstrates the efficiency of using corpus-based methods in literary analysis, since it allows to uncover...

Diplomová práce zkoumá jazykové prostředky, které odlišují román Oscara Wildea Obraz Doriana Graye od ostatních románů publikovaných v 90. letech 19. století. Metodologicky se práce opírá o přístupy korpusové stylistiky. Studie využívá metod korpusové lingvistiky v tom smyslu, že vychází z kvantitativních dat (klíčových slov, frekvenčních seznamů, kolokací), která tvoří první krok analýzy, avšak převážná část práce má kvalitativní charakter. Korpusová analýza je prováděna pomocí #LancsBox X. Analyzovaný materiál zahrnuje román Obraz Doriana Graye Oscara Wildea a referenční korpus románů z konce 19. století. Analýza ukazuje stylistické a jazykové prostředky, které spoluvytvářejí výrazný styl románu a přispívají k jeho unikátní pozici v rámci viktoriánské literatury. Odhaluje textovou estetickou a dekadentní fascinaci krásou a úpadkem. Analýza dále ukazuje, že Wildův prozaický styl je strukturálně podobný dramatu, avšak slovesa, která uvádějí přímou řeč, jsou lexikálně rozmanitá. Rovněž odkrývá prostředky emocionálně distancované a odtažité řeči postav a jejich tendenci ke zobecňování a abstraktním hypotetickým diskuzím. Současně tato práce ukazuje, jak lze v literární analýze efektivně využít korpusových metod, které umožňují odhalit skryté jazykové rysy a opakující se vzorce.