Interpretace výrazů tváře osobami se sociální úzkostí

Abstract

This bachelor thesis examines the relationship between the level of social anxiety and the interpretation of facial expressions. The aim of the thesis was to verify whether there is a difference in the interpretation of facial expressions between individuals with high and low levels of social anxiety, with a focus on possible negative interpretation bias for ambiguous stimuli. The theoretical part first describes the concept of social anxiety, its main characteristics, symptoms, and maintaining factors. It also addresses the issue of nonverbal communication, the importance of facial expressions, and the specific ways of processing them by individuals with social anxiety. The empirical part utilized a quantitative research design using the Liebowitz Social Anxiety Scale (LSAS) to measure the level of social anxiety and the standardized Karolinska Directed Emotional Faces (KDEF) photo database to present visual stimuli. The research sample consisted of 86 respondents from the general population, who were divided into groups with low and high levels of social anxiety based on total LSAS scores. The results showed that the hypothesis regarding more frequent negative interpretation of neutral expressions by individuals with higher levels of social anxiety was not confirmed, while the hypothesis...

Tato bakalářská práce se zabývá souvislostí mezi úrovní sociální úzkosti a interpretací obličejových výrazů. Cílem práce bylo ověřit, zda existuje rozdíl v interpretaci výrazů tváře mezi osobami s vysokou a nízkou mírou sociální úzkosti, a to se zaměřením na případné negativní interpretační zkreslení u nejednoznačných podnětů. V teoretické části je nejprve popsán pojem sociální úzkosti, její hlavní charakteristiky, příznaky a udržovací faktory. Dále je rozebrána problematika neverbální komunikace, význam obličejových výrazů a specifické způsoby jejich zpracování u jedinců se sociální úzkostí. Empirická část využila kvantitativní výzkumný design za použití dotazníku Liebowitz Social Anxiety Scale (LSAS) k měření míry sociální úzkosti a standardizovanou databázi fotografií Karolinska Directed Emotional Faces (KDEF) k prezentaci vizuálních podnětů. Výzkumný soubor tvořilo 86 respondentů z běžné populace, kteří byli rozděleni do skupin s nízkou a vysokou úrovní sociální úzkosti na základě celkového LSAS skóre. Výsledky ukázaly, že hypotéza o častější negativní interpretaci neutrálních výrazů osobami s vyšší mírou sociální úzkosti nebyla potvrzena, zatímco hypotéza o absenci rozdílů v interpretaci jednoznačných výrazů potvrzena byla. Výsledky tak poukazují na složitost interpretačního zkreslení a význam...