Vliv ředitele školy na vytváření podmínek pro rozvoj digitálních kompetencí

Abstract

The dissertation explores the determinants that a primary school principal can actively influence in shaping the conditions for the development of digital competences within the school environment and identifies the barriers that principals perceive as limiting this process. The theoretical part is grounded in academic literature and strategic educational policy documents, including the revised Framework Educational Programme for Basic Education (RVP ZV), and focuses on defining key concepts such as digital competences, digital literacy, and computational thinking. It also describes competency frameworks, the legislative framework for school management, and the role of the school principal as a strategic leader of change in the field of digital transformation. The dissertation identifies four main areas that a school principal can influence: economic, technical, personnel, and professional development. The empirical part employs a combination of quantitative and qualitative approaches. The quantitative analysis is based on data from the Ministry of Education on the digital equipment of all primary schools and focuses on the technical and personnel conditions of schools, particularly the presence of the ICT coordinator across the Czech Republic. The collected data are compared with the perspectives...

Disertační práce se zabývá determinanty, jež může ředitel základní školy aktivně ovlivňovat při utváření podmínek pro rozvoj digitálních kompetencí ve školním prostředí a identifikuje bariéry, které podle ředitelů tento proces limitují. Teoretická část se opírá o odbornou literaturu a strategické dokumenty vzdělávací politiky, včetně revidovaného RVP ZV, a zaměřuje se na vymezení pojmů jako digitální kompetence, digitální gramotnost a informatické myšlení. Dále popisuje kompetenční rámce, legislativní rámec řízení škol a roli ředitele jako strategického lídra změn v oblasti digitální transformace. Identifikuje čtyři hlavní oblasti, které může ředitel ovlivňovat: ekonomickou, technickou, personální a oblast profesního rozvoje. Empirická část využívá kombinaci kvantitativního a kvalitativního přístupu. Kvantitativní analýza vychází z dat MŠMT o vybavenosti všech základních škol a zaměřuje se na technické a personální podmínky škol, konkrétně pozice ICT koordinátora v celé České republice. Získaná data jsou komparovaná názory ředitelů v rámci polostrukturovaných rozhovorů s vybranými zkušenými řediteli a kvantitativním dotazníkovým šetřením mezi řediteli Ústeckého a Středočeského kraje. V rámci statistické analýzy byl sestaven index ICT vybavenosti škol, který umožnil meziškolní a regionální srovnání....