Školní družina jako prostor podpory wellbeingu žáků

Abstract

This diploma thesis focuses on supporting pupils' wellbeing in the environment of two after- school cares. The aim was to explore how after-school educators can contribute to pupils' overall wellbeing and what factors or conditions facilitate or hinder this effort in everyday practice. The research is grounded in theoretical foundations from the field of leisure-time pedagogy, the characteristics of after-school care, various theoretical approaches to wellbeing, and an analysis of educational policy documents. A qualitative design was chosen for the research, specifically two case studies. Data were collected through semi-structured interviews with six educators from two after-school cares and supplemented with an analysis of their school educational programmes. The interviews were then analysed using open coding. The thesis aims to provide insight into the potential of after-school cares as spaces that can significantly contribute to the wellbeing of lower school-aged pupils. The research findings show that the most important elements in supporting pupils' wellbeing include the possibility of free choice of activities that foster autonomy, trusting relationships and communication with educators, a predictable and safe environment, and sufficient space for rest and self- expression. Other important...

Diplomová práce se zaměřuje na podporu wellbeingu žáků v prostředí dvou školních družin. Cílem bylo prozkoumat, jakými způsoby mohou vychovatelé přispívat k celkové pohodě žáků, a jaké faktory či podmínky tuto snahu v každodenní praxi usnadňují, nebo naopak komplikují. Výzkum byl podložen teoretickými východisky z oblasti pedagogiky volného času, charakteristik školních družin, různých teoretických přístupů k wellbeingu a analýzou vzdělávacích dokumentů současné vzdělávací politiky. Pro výzkum byl zvolen kvalitativní design, konkrétně dvě případové studie. Data byla získána prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se šesti vychovateli ze dvou školních družin a doplněna analýzou jejich školních vzdělávacích programů. Rozhovory byly následně analyzovány metodou otevřeného kódování. Práce si klade za cíl nabídnout vhled do potenciálu školní družiny jako prostoru, který může významně přispívat k rozvoji wellbeingu žáků mladšího školního věku. Výsledky výzkumu ukazují, že nejvýznamnějšími prvky podpory pohody žáků jsou možnosti svobodné volby činností podporující autonomii žáků, důvěryplné vztahy a komunikace s vychovateli, předvídatelné a bezpečné prostředí a v neposlední řadě dostatek prostoru pro odpočinek a seberealizaci. Mezi další důležité faktory patří tvořivé činnosti podporující...