Pojetí dialogu v dílech Milana Machovce a Paula Freireho

Abstract

This thesis explores the concept of dialogue in the thought of Milan Machovec and Paulo Freire. It is based on the conviction that dialogue is not merely a means of communication, but a deeply ethical, existential, and emancipatory stance toward others and the world. The introductory chapters present the philosophical foundations of dialogue, particularly in the works of Martin Buber and Emmanuel Levinas, which form the theoretical background for the analysis. The central part of the thesis focuses on Milan Machovec's conception of dialogue, from his interpretation of myth and symbolic order to his notions of inner dialogue and the idea of planetary dialogue as a response to the global crisis of modernity. The following chapters explore Freire's critical pedagogy, its key concepts (the oppressed, conscientization, the banking model of education), and the role of dialogue as a tool for liberating education. The final part of the thesis offers a comparative perspective. It considers the influence of Christianity, their respective views on pedagogy, and the understanding of dialogue as a means of transforming both the individual and society. Despite their different cultural and geographical contexts, both Machovec and Freire share an emphasis on responsibility, openness to truth, and a belief in the...

Tato diplomová práce se zabývá pojetím dialogu v myšlení Milana Machovce a Paula Freireho. Vychází z přesvědčení, že dialog není jen prostředkem komunikace, ale hluboce etickým, existenciálním a emancipačním postojem k druhému člověku i světu. Úvodní kapitoly představují filosofická východiska dialogu, zejména v dílech Martina Bubera a Emmanuela Lévinase, na něž práce dále navazuje. Ve střední části je analyzována koncepce dialogu u Milana Machovce: od jeho chápání mýtu a praxe přes pojetí vnitřního dialogu až po ideu planetárního dialogu jako odpovědi na globální krizi modernity. V další části se práce věnuje Freireho kritické pedagogice, jejím klíčovým pojmům (utlačovaní, zvědomění, bankovní model vzdělávání) a roli dialogu jako nástroje osvobozující výchovy. Závěrečné kapitoly přinášejí komparaci obou myslitelů. Pozornost je věnována vlivu křesťanství, jejich pojetí pedagogiky a chápání dialogu jako prostředku proměny jednotlivce i společnosti. Ačkoli Machovec a Freire vycházeli z odlišných geografických a kulturních kontextů, jejich myšlení spojuje důraz na odpovědnost, otevřenost pravdě a víru v humanizační potenciál skutečného dialogu. Klíčová slova: Milan Machovec, Paulo Freire, filozofie dialogu, marxistické myšlení, kritická pedagogika