Vzpomínání na druhou světovou válku v Poličce a okolí (80 let poté) v didaktické perspektivě

Abstract

This thesis examines the practices of commemorating the Second World War in the regional context of the town of Polička and its surrounding villages in the year 2025. The main aim is to analyse how the historical significance of the war is constructed, by whom, and how it is communicated to the public. The research was conducted through a qualitative regional case study, focusing on Polička as the regional centre and two peripheral villages - Pustá Kamenice and Pomezí. The primary research methods included semi-structured interviews with social agents (teachers, eyewitnesses, local officials, and cultural workers), observation and analysis of commemorative events, memory sites, and school-based activities. The study is grounded in the theoretical framework of memory studies, particularly the concepts of communicative and cultural memory, historical culture, and historical consciousness. The findings show that commemorative practices vary depending on local context, institutional infrastructure, and the continuity of collective memory. Schools play a crucial role in transmitting communicative memory, while museums and local governments contribute to the institutionalisation of cultural memory. The thesis provides insight into the dynamics of regional memory and highlights its educational potential...

Tato diplomová práce se zabývá problematikou připomínání druhé světové války v regionálním kontextu města Poličky a okolních obcí v roce 2025. Cílem práce je analyzovat, jaký historický význam je této události v daném území přisuzován, kdo jej utváří a jakými způsoby je komunikován veřejnosti. Výzkum byl realizován prostřednictvím kvalitativní regionální sondy v prostředí města Poličky jako centra a dvou periferních obcí - Pusté Kamenice a Pomezí. Hlavní metodou sběru dat byly polostrukturované rozhovory se sociálními agenty (učitelé, pamětníci, zástupci obcí, pracovníci kulturních institucí), dále analýza připomínkových akcí, míst paměti a školních aktivit. Práce využívá teoretický rámec paměťových studií, přičemž rozlišuje komunikativní a kulturní paměť a pracuje s koncepty historické kultury a historického vědomí. Výsledky ukazují, že vzpomínání má odlišné podoby v závislosti na lokálním kontextu, institucionálním zázemí a kontinuitě kolektivní paměti. Škola sehrává klíčovou roli v přenosu komunikativní paměti, zatímco muzea a samospráva se podílejí na institucionalizaci paměti kulturní. Práce přispívá k hlubšímu porozumění dynamice regionální paměti a jejímu didaktickému potenciálu. KLÍČOVÁ SLOVA druhá světová válka, kolektivní paměť, vzpomínková kultura, regionální dějiny, historické vědomí,...