Zkušenost žen s pozdní diagnostikou poruchy autistického spektra

Abstract

The Autism Spectrum Disorder (ASD) is a neurodevelopmental condition (or divergence) that may sometimes go unrecognized, especially in women without intellectual developmental disabilities. The theoretical part of the study focuses on key aspects of ASD diagnosis, mental health specifics for individuals with ASD, the importance of differential diagnosis, and the specific presentation of ASD in women. The empirical part is based on the experiences of five women over the age of 30, who were diagnosed with ASD only in adulthood after receiving previous psychiatric diagnoses for other disorders. The aim of the research was to explore the significance of an ASD diagnosis for these women, examining how they reflect on their personal and psychiatric life paths and the role this diagnosis plays in them. Data was collected through semi-structured interviews and analyzed using Interpretative Phenomenological Analysis (IPA). The results reveal that these women internalized lifelong negative judgments from others and felt pressured to mask their difficulties, leading to exhaustion, identity confusion, and deterioration of mental health. They evaluated professional care as inadequate, primarily regarding the communication from specialists. An ASD diagnosis provides relief, self-compassion, guidance for...

Porucha autistického spektra (PAS) je neurovývojová porucha (či odlišnost), která někdy zůstává nerozpoznána, zejména u žen bez poruchy intelektového vývoje. Teoretická část práce se zaměřuje na podstatné aspekty diagnostiky PAS, specifika duševního zdraví osob s PAS, důležitost diferenciální diagnostiky a specifickou podobu PAS u žen. Empirická část je založena na zkušenosti pěti žen starších 30 let, kterým byla diagnóza stanovena až v dospělosti po předchozích diagnózách jiných psychiatrických poruch. Cílem výzkumu bylo zmapovat význam diagnózy PAS pro ženy, tedy jak reflektují svou dosavadní životní cestu (osobní i psychiatrickou) a jakou roli na ní tato diagnóza hraje. Data byla získána prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů a analyzována pomocí interpretativní fenomenologické analýzy (IPA). Výsledky ukazují, že ženy internalizovaly celoživotní negativní hodnocení druhých a vnímaly tlak na maskování svých obtíží, což vedlo k vyčerpání, zmatení identity a zhoršení duševního zdraví. Odbornou péči pak hodnotily jako nedostatečnou, především z hlediska komunikace odborníků. Diagnóza PAS přináší úlevu, soucit se sebou, návod na péči o sebe i uzavření identitního hledání. Plné přijetí diagnózy je ale dlouhý proces, doprovázený i nepříjemnými pocity, a tak se jako důležitý faktor ukázala...