Vliv formativního hodnocení na sebehodnocení žáků ve výuce informatiky na ZŠ

Abstract

The diploma thesis deals with the question of what are the differences in self-assessment among pupils who worked with formative assessment and those who were assessed by a teacher and assed with a regular classification. The target group were students of the secondary school the studied subject was Computer Science. The goal of the thesis was to find out how the introduction of formative assessment into teaching will affect the student's self-evaluation. In the theoretical part, the author defines key terms with an emphasis on types of school assessment, student peer assessment, self-assessment and classification. It also touches on the teaching of IVT at the lower secondary school from the perspective of the framework education program and the school education program. For the research was chosen a qualitative research strategy - the peer observation technique. The research took place in parallel in the class 8.A, where the pupils were monitored and evaluated by the teacher during the half-term, and only at the end of the semester they received self-evaluation questionnaires to fill out. The 8th grade students continuously worked with mutual evaluation and self-evaluation the whole time, the teacher here played the role of an observer and a mentor. At the end of the semester, they filled out the...

Diplomová práce se zabývá otázkou, jaké jsou rozdíly v sebehodnocení u žáků, kteří pracovali s formativním hodnocením, a těch, kteří byli hodnoceni učitelem a běžnou klasifikací. Cílovou skupinou byli žáci 2. stupně základní školy, sledovaným vyučovacím předmětem informatika. Cílem práce tedy bylo zjistit, jakým způsobem se projeví na žákově sebehodnocení zavedení formativního hodnocení do výuky. V teoretické části autor definuje klíčové pojmy s důrazem na typy školního hodnocení, hodnocení žáka vrstevníkem, jeho sebehodnocení a klasifikaci. Dále se dotýká výuky IVT na 2. stupni základní školy z pohledu rámcového vzdělávacího programu a školního vzdělávacího programu. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie - technika zúčastněné pozorování. Výzkum probíhal paralelně v 8. A, kde byli žáci učitelem během pololetí sledováni a hodnoceni běžnou klasifikací, pouze v jeho závěru obdrželi k vyplnění sebehodnotící dotazníky. Žáci 8. B průběžně po celou dobu pracovali se vzájemným hodnocením a sebehodnocením, učitel zde zastával roli pozorovatele a mentora. Na závěr pololetí vyplňovali stejný sebehodnotící dotazník. Z výzkumu vyplynulo, že žáci třídy B uměli lépe pracovat s dotazníkem sebehodnocení, dokázali přesněji a reálněji zhodnotit své schopnosti a dosažené znalosti, a jejich...