Význam ritualizovaného chování u dětí s poruchami emocí

Abstract

This work is a pedagogically-philosofical essay, which attempt to map to what extent ritual was and is the part of a human life, if there is still potentiality to "bet" on its curative and healing power and how much we are as humans entities rather naturally spiritual (homo spiritualis) or merely sort of indoctrinatedly essence largely rational (homo sapiens). And also to put down several questions regarding to the meaning and functions of ritual, his actuality and necessity or dispensability. Further few questions relating to existence of emotions and problematics of emotional wounds according to traumatic experience. And to refer to still little used possibilities of connections of ritual modes of behavior with intentional education, not only in etopedia domain but in modern pedagogy as whole. Keywords: emotions, soul, body, trauma, ritual, collective, socialization, education, pedagogy

Tato práce je pedagogicko-filosofickou esejí, která má snahu zmapovat do jaké míry byl a stále je rituál součástí života člověka, jestli na jeho léčivou a ozdravnou sílu lze stále "vsadit" a nakolik jsme jako lidé bytosti spíše přirozeně spirituální (homo spiritualis), nebo pouze poněkud indoktrinovaně podstaty převážně rozumové (homo sapiens). A rovněž položit několik otázek týkajících se významu a funkcí rituálu, jeho aktuálnosti a potřebnosti, či postradatelnosti. Dále několik otázek ohledně jsoucnosti emocí a problematiky emočních zranění v souvislosti s traumatickými zážitky. A poukázat na dosud málo využívané možnosti propojení rituálních způsobů chování se záměrnou výchovnou a vzdělávací prací, nejen v oblasti etopedie, ale celé moderní pedagogiky. Klíčová slova: emoce, duše, tělo, trauma, rituál, kolektiv, socializace, edukace, pedagogika