Zkušenost peer konzultantů v oblasti péče o duševní zdraví

Abstract

The aim of our thesis is to describe and gain the best possible understanding of the experience of peer consultants in the field of mental health care. Additionally, it involves identifying essential phenomena that may arise during their mentioned experiences and carry stimuli suitable for further analysis. For these reasons, we chose a qualitative approach in conducting our research. Specifically, we opted for Interpretative Phenomenological Analysis, which allows for a detailed focus on the form of experience of individual respondents and its nuances. The respondents consisted of three adult women and two adult men aged between 26 and 56. Each of them is employed as a peer consultant in either health or social services. We gathered data through semi- structured interviews, analyzing it on two levels. Firstly, we outlined and analyzed the experience of each respondent and its specific details. Secondly, we conducted an analysis of the themes that were common among the respondents, yet held analytical potential in relation to the studied phenomenon. These themes include lived experience with SMI (Serious Mental Illness), initiation and initial difficulties, changes in relationships, new coping strategies, and transformations in identity or social roles.In the final chapter, we compared the results...

Záměrem naší diplomové práce je deskripce a co možná nejlepší porozumění zkušenosti se peer konzultantů v oblasti peče o duševní zdraví. Dále je identifikace podstatných fenoménů, které při jejich zmíněné zkušenosti mohou vyvstávat a nesou sebou podněty vhodné pro další analýzu. Z těchto důvodů jsme se při realizaci výzkumu rozhodli pro kvalitativní přístup. Konkrétní metodou jsme zvolili Interpretativní fenomenologickou analýzu, která velice dobře umožňuje detailní zaměření pozornosti na podobu zkušenosti jednotlivých respondentů a jejích nuancí. Respondenty byly tři dospělé ženy a dva dospělí muži ve věku od 26 do 56 let. Každý z nich je zaměstnán jako peer konzultant/ka ve zdravotní, či sociální službě. Data jsme získali prostředkem polostrukturovaného rozhovoru jejich analýza měla dvě úrovně. Zaprvé byla nastíněna a analyzována zkušenost jednotlivých respondentů a její detaily. Dále přišel rozbor témat, která byla respondentům společná a zároveň nestal analytický potenciál ve vztahu ke zkoumanému fenoménu. Těmito tématy jsou žitá zkušenost s SMI, iniciace a počáteční obtíže, změny ve vztazích, nové copingové strategie a proměny v identitě či sociálních rolích. V poslední kapitole jsme provedli srovnání výsledků našeho výzkumu s relevantní odbornou literaturou. KLÍČOVÁ SLOVA: Duševní zdraví,...