Spektrum psychoterapie z hlediska integrální teorie Kena Wilbera

Abstract

In this theoretical thesis, I will first present my own condensation of the development of Ken Wilber's integral (structural-hierarchical) theory of the development of consciousness. In the second part, I compare Wilber's theory with psychodynamic theory, from which Wilber originally came. The main figure of comparison here will be Michael Washburn's concept of transpersonal development, which is anchored in a neo-Jungian approach. The comparison shows that one of the main distinguishing features of transpersonal theories is the topic of pre/trans fallacy and the location of the U-turn, i.e. the approach to the nature of the process of regression in personality development. In the last key part, I reflect on the possibilities of connecting the integral theory with psychotherapy and show that it is a theory that allows us to think systematically about psychological issues and psychotherapy directions. When analyzing the levels of consciousness of the integral theory, it turns out that the transitions between individual levels are points of a possible crisis of self. Psychotherapy can offer support and guidance, which can be specifically focused on the pitfalls in a given fulcrum. KEYWORDS integral theory, pre/trans fallacy, regression, development of consciousness, transpersonal psychology, psychotherapy

V této teoretické práci nejprve představuji vlastní kondenzaci vývoje integrální (strukturálně- hierarchické) teorie vývoje vědomí Kena Wilbera. V druhé části se věnuji srovnání Wilberovy teorie s teorií psychodynamickou, ze které původně sám Wilber vyšel a následně ji opustil. Hlavní figurou porovnání tu bude pojetí transpersonálního vývoje Michaela Washburna, které je zakotveno v neo-jungiánském přístupu. V komparaci se ukazuje, že jedním z hlavních diferenčních znaků transpersonálních teorií je téma pre/trans záměny a umístění U-obratu, potažmo přístup k podstatě procesu regrese ve vývoji osobnosti. Poté se v klíčové části zamýšlím nad možnostmi propojením integrální teorie a psychoterapie a ukazuji, že se jedná o teorii, která umožňuje systematicky uvažovat také o psychických obtížích a psychoterapeutických směrech. Při analýze úrovní vědomí integrální teorie se odhaluje, že přechody mezi jednotlivými úrovněmi jsou místy možné krize self. Psychoterapie tu může nabídnout oporu a provázení, které lze specificky zaměřit na úskalí v daném bodu obratu. KLÍČOVÁ SLOVA integrální teorie, pre/trans záměna, regrese, vývoj vědomí, transpersonální psychologie, psychoterapie