Československý disent jako učící se společnost

Abstract

The diploma thesis is dealing with the problematics of Czechoslovak/Czech dissent, especially in the years from 1977 to 1989 and with its position as a learning society on its own. In the text, the status of dissent in the general society is described and followed, along with the ostracization of it, which ultimately led to a forming of a parallel polis, which included both parallel educational and cultural systems. Those were based on transmitting and sharing knowledge and skills inside of the community. Considering many activities performed by dissent organizations, the thesis takes interest mainly in four educational and cultural structures: home seminars, home theatre, samizdats and so-called festival of the second culture, both personally and organizationally bonded to Charter 77. These activites are not perceived only from the cultural history perspective, but more importantly with the help of andragogy and learning society concept. In conclusion, the thesis will focus on such specific educational and cultural topics and not only its impact on the parallel polis of dissent, but on the society in general, as well. The main intention of the theoretical and analytic part of the thesis is to analyze, identify and describe key milestones and phenomenons, tied with the informal learning of adults...

Diplomová práce se věnuje problematice československého/českého disentu především v letech 1977 až 1989 a jeho postavení jako učící se společnosti. V práci je sledováno postavení disentu ve společnosti, jeho ostrakizace a následná tvorba paralelní polis, včetně paralelního vzdělávacího a kulturního systému, založeného na sdělování vědomostí a znalostí uvnitř komunity. Vzhledem k rozsahu disentních aktivit se práce věnuje především čtyřem vzdělávacím a kulturním strukturám, a to bytovým seminářům, bytovému divadlu, samizdatům a takzvaným festivalům druhé kultury, personálně a organizačně navázaným na Chartu 77. Tyto aktivity sleduje práce nejen z pohledu kulturní historie, ale především z pohledu andragogiky a učící se společnosti. Práce se zaměří na tyto jednotlivé vzdělávací a kulturní okruhy a na jejich dopad jak na paralelní polis disentu, tak na většinovou společnost. Cílem předložené teoreticko- analytické části diplomové práce je analyzovat, identifikovat a popsat klíčové mezníky a fenomény související s informálním učením dospělých v období druhé poloviny 20. stol. Sledovaná specifika vycházejí z politicko-ideologických charakteristik společnosti. Z metodologického hlediska můžeme položit tyto výzkumné otázky: Jaké klíčové faktory ovlivnily vývoj vzdělávání a učení se dospělých v období 1969...