The effect of teaching spelling on the ability to predict pronunciation in Czech lower-secondary learners of English

Abstract

The aim of this thesis is to investigate whether teaching spelling-to-sound correspondence rules improves learners' ability to predict pronunciation. The theoretical part is divided into two sections. After explaining the basic concepts, the correspondences between graphemes and phonemes in English are listed and clarified, briefly followed by historical reasons for their seemingly unclear contemporary relationship. It is then examined how these ambiguities in English correspondences affect learners of English and what approach to teaching pronunciation prediction is recommended by current methodology. The practical part consists of a collection of appropriate activities for teaching pronunciation rules and describes a seven-week teaching intervention that sought to develop this skill for the letters <c>, <g>, <s> and <o> in Czech lower-secondary learners of English. Twenty-six students and twenty-two members of the control group participated in a recorded reading of 18 real a nd 18 pseudowords before and after the teaching intervention. The test group showed an overall improvement between the two readings which was also statistically confirmed. This progress was fairly evenly distributed across all letters, as well as real words and pseudowords. KEYWORDS spelling instruction, pronunciation...

Záměrem této diplomové práce je zjistit, zda výuka pravidel korespondencí od písmen k hláskám zlepšuje schopnost žáků předvídat výslovnost. Teoretická část je rozdělena do dvou oddílů. Nejprve jsou po vyložení základních pojmů vyjmenovány a vysvětleny korespondence mezi grafémy a fonémy v angličtině, stručně doplněné o historické důvody jejich zdánlivě neprůhledného současného vztahu. Poté je zkoumáno, jak tyto nejasnosti v anglických korespondencích ovlivňují studenty angličtiny a jaký přístup k výuce předvídání výslovnosti doporučuje současná metodologie. Praktická část se skládá ze sbírky vhodných aktivit na výuku pravidel výslovnosti a popisuje sedmitýdenní výukový experiment, který se snažil tuto dovednost rozvíjet u písmen<c>, <g>, <s> a <o> u českých žáků angličtiny na druhém stupni základní školy. Dvacet šest žáků a dvacet dva členů kontrolní skupiny se před výukovým experimentem a také po něm zúčastnilo nahrávaného čtení 18 skutečných a 18 pseudoslov. U testované skupiny došlo k celkovému zlepšení mezi oběma měřeními, což bylo rovněž statisticky potvrzeno. Tento pokrok byl poměrně rovnoměrně rozložen mezi všechna písmena, stejně tak i skutečná slova a pseudoslova. KLÍČOVÁ SLOVA výuka pravopisu, předvídání výslovnosti, korespondence od pravopisu k výslovnosti