Ficinovo pojetí intelektuálního života a melancholie

Abstract

Marsilio Ficino was one of the leading exponents of Florentine humanism, which in the following centuries influenced great thinkers such as Galileo Galilei, Paracelsus and John Amos Comenius. The main subject of my interest is the problem of melancholy in relation to the intellectual life, as captured in Ficino's De libri tres, especially the De vita sana. The methodological framework of the history of philosophy will correspond to this topic. Melancholy has an ambivalent nature, in general it has been perceived as a benign disease, but in the case of intellectuals it is not merely a blight, but also their gift and a means by which they can devote themselves to their studies. The thesis will first set the main issue in the broader context of Ficino's Neo-Platonism and then turn to a comprehensive interpretation of the concepts of intellectual life and melancholy as perceived by Ficino, including the individual advice that Marsilio gave to scholars to improve their performance in their studies. At the same time, my aim is to show that the thoughts of a man who lived and worked in 15th century are still alive today, despite the marked difference between the times of humanism and modern science, influenced in particular by the philosophy of René Descartes. KEY WORDS melancholy, black bile,...

Marsilio Ficino byl jedním z předních představitelů florentského humanismu, jenž v dalších staletích ovlivnil významné myslitele, jako byl například Galileo Galilei, Paracelsus nebo Jan Amos Komenský. Hlavním předmětem mého zájmu je problematika melancholie v souvislosti s intelektuálním životem, jak je tato problematika zachycena ve Ficinově De libri tres, zejména spis De vita sana. Tomuto tématu bude odpovídat metodický rámec dějin filosofie. Melancholie má ambivalentní povahu, v obecném měřítku byla vnímána jako nežádoucí choroba, ale v případě intelektuálů není pouhou zhoubou, ale rovněž jejich darem a prostředkem, díky kterému se mohou plně věnovat studiu. Práce nejprve zasadí hlavní problematiku do širšího kontextu Ficinova novoplatonismu a dále bude směřovat k ucelenému výkladu konceptu intelektuálního života a melancholie, jak je vnímal Ficino, včetně jednotlivých rad, které učencům Marsilio poskytoval, aby zlepšil jejich výkon v rámci studia. Zároveň je mým cílem ukázat, že myšlenky člověka, který žil a tvořil v 15. století, jsou dodnes živé i přes výraznou odlišnost vědy v dobách humanismu a vědy moderní, ovlivněnou zejména filosofií Reného Descarta. KLÍČOVÁ SLOVA melancholie, černá žluč, intelektuál, tělesný duch, filosofie