Évalutions de la félicité et de l'infélicité des actes de langage

Abstract

This master thesis, entitled Evaluating the Felicity and Infelicity of Speech Acts, focuses on the analysis of illocutionary speech acts based on the linguistic works of authors John Langshaw Austin and John Rogers Searle. Both of these authors introduced five types of illocutionary speech acts, and each of them also constructed the felicity conditions by which a speech act achieves its intention. If this happens, the speech act can be described as felicitous. Furthermore, the thesis deals with situations in which irony, sarcasm or humour is used in communication. Since these are not situations on which the above-mentioned authors focus their attention, we have tried to propose a reformulation of the felicity conditions using John Rogers Searle's model. The aim of this paper is both the analysis of specific types of speech acts and the analysis of acts containing irony and other mentioned phenomena. KEYWORDS speech acts, felicity and infelicity of speech acts, truth conditions, pragmatics, John Langshaw Austin, John Rogers Searle

Diplomová práce s názvem Vyhodnocování úspěšnosti a neúspěšnosti řečových aktů se zaměřuje na analýzu ilokučních řečových aktů vycházejících z lingvistických prací autorů Johna Langshawa Austina a Johna Rogerse Searla. Oba zmínění autoři představili pět typů ilokučních řečových aktů a každý z nich také sestavil podmínky jejichž splněním řečový akt dosáhne svého záměru. Pokud se tak stane, lze řečový akt označit za úspěšný. Dále se práce zaobírá situacemi, kdy v komunikaci dochází k použití ironie, sarkasmu, humoru nebo takzvaného "uzemnění". Jelikož se nejedná o situace, na které by výše zmínění autoři upírali svou pozornost, pokusili jsme se navrhnout reformulaci podmínek úspěšnosti za použití modelu Johna Rogerse Searla. Cílem práce byla jak analýza konkrétních typů řečových aktů, tak i rozbor aktů obsahujících ironii a další zmíněné fenomény. KLÍČOVÁ SLOVA řečové akty, úspěšnost a neúspěšnost řečových aktů, podmínky pravdivosti, pragmatika, John Langshaw Austin, John Rogers Searle