Vývojové jazykové a řečové poruchy u dětí předškolního věku

Abstract

The bachelor thesis focuses on the possibilities of communication development and speech and language therapy intervention in preschool children with specific language impairment. The theoretical part of the thesis depicts the ontogenesis of speech and language and also the issues of developmental speech and language disorders, especially specific language impairment, but also simple delayed language development, developmental dysarthria, developmental dyspraxia and articulation disorder. The empirical part of the thesis presents results of a qualitative research, case studies of three preschool children with specific language impairment and associated disorders, with various degrees of achieved communication development. The main aim of the thesis was to find out what are the possibilities of communication development in preschool children with specific language impairment. A seven-month observation of the children during speech and language therapies, regulating activities and free play, analysis of medical and special-educational records, speech- therapy diaries and interviews with the special-education teacher were used to achieve the aim and get the data. The conclusions of the research point out that all the children receive speech and language therapy with identical content and structure,...

Bakalářská práce se věnuje možnostem rozvoje komunikace a logopedické intervence u dětí předškolního věku s vývojovou dysfázií. Teoretická část práce popisuje ontogenezi řeči u intaktních dětí a dále problematiku vývojových řečových a jazykových poruch, zejména vývojové dysfázie, ale také prostého opožděného vývoje řeči, vývojové dysartrie, vývojové dyspraxie a dyslalie. Praktická část práce představuje výsledky kvalitativního výzkumného šetření, kazuistiky tří dětí s vývojovou dysfázií a přidruženými poruchami v předškolním věku, s rozdílným stupněm dosaženého rozvoje komunikace. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké jsou možnosti rozvoje komunikace u těchto dětí v prostředí mateřské školy. K naplnění cíle a získání dat autorka práce uskutečnila pozorování dětí po dobu sedmi měsíců během logopedické terapie, řízené činnosti i volné hry v mateřské škole. Dále využila rovněž analýzu lékařské a speciálně-pedagogické dokumentace, logopedických deníků a rozhovory se školní speciální pedagožkou - logopedkou. Závěry výzkumného šetření upozorňují na obsahově a strukturně totožnou logopedickou terapii, zároveň však při zachování důrazu na individuální potřeby daného dítěte. U všech dětí byl v průběhu výzkumného šetření pozorován nárůst komunikace a mluvního apetitu.