Hodnocení žáka v přírodopisu

Abstract

The thesis is focused on formative assessment in biology, specifically it describes its use in biology teaching. The aim of the thesis is to discuss formative assessment, its strategies, methods and processes that can be used in biology classes. The theoretical part defines school assessment. The topic of formative assessment is presented in the context of the types and roles of school assessment and also biology teaching. The empirical part, using the qualitative design of the multi-case study, builds on the data obtained by the in-depth interviews with two teachers. The aim of the research was to describe the way teachers assess students in biology classes and their attitude and knowledge about formative assessment. The two case studies illustrate how teachers perceive formative assessment as one of the possible ways to collect evidence about the knowledge of their students. The author asked about grading and its importance for the teachers. She was also interested in the impact of the Covid-19 pandemic on teaching and assessment. The research showed that various strategies and methods of formative assessment are appropriate for biology teaching. According to the teachers, the most important and the most effective methods are feedback, assessment according to criteria and peer assessment....

Bakalářská práce je zaměřena na formativní hodnocení v přírodopisu a dotýká se jeho využití ve výuce přírodopisu. Cílem je představit formativní hodnocení, jeho strategie, metody a postupy které lze využít v hodinách přírodopisu, ale i mimo něj. Teoretická část se věnuje problematice školního hodnocení a zvýšená pozornost je věnována formativnímu hodnocení. V praktické části bylo cílem zjistit, jak hodnotí učitelé v hodinách přírodopisu, jaké mají povědomí o formativním hodnocení a jaký k němu zaujímají postoj. Autorka se rozhodla pro kvalitativní výzkum. Design výzkumu je případová studie. Případová studie je designem empirickým a slouží ke zkoumání a porozumění jednomu nebo několika málo případů. Metodou sběru dat byl hloubkový rozhovor. Autorka chtěla zjistit, jak dotazovaní učitelé ověřují znalosti jednotlivých žáků a jaký to pro ně má význam. Dále chtěla od dotazovaných vědět, co pro ně znamenají známky jako takové. Zajímala se také o dopad pandemie Covid-19 na výuku a s tím spojené hodnocení. Ve výzkumu se ukázalo, že i do výuky přírodopisu je vhodné zařadit různé strategie, metody a postupy formativního hodnocení. Mezi nejdůležitější a možno říci i nejefektivnější lze zařadit zpětnou vazbu, hodnocení podle předem stanovených kritérií a vrstevnické hodnocení. Z výzkumu vyplynulo, že...