Tvaroslovná spisovnost ve dvou televizních diskusních pořadech

Abstract

The aim of the diploma thesis was to find out to what extent there is a violation of the standard of writing in two specific interview programs, namely the XTalk and Interview ČT24. Both shows have similar footage (around 22-28 minutes), essentially the same dialogical composition (the host asks questions and the guest answers), but the personality of the host is different. The hosts of both shows are professionals in their field, so non-standard phenomena occur only sporadically (often in more emotionally loaded situations), but their moderation style, which creates a different atmosphere in the studio in both shows, may leads to more frequent violations of the standard norm of the Czech language in XTalk. Of course, the selection of guests also played a role, in which we noticed the frequency of occurrence of non-standard variants, the influence of the communication role, selected sociolinguistic factors and the host. The obtained data was compared with two years older research of dialogical texts of radio journalism by two corpus sources of commonly spoken Czech. The research sample consisted of a total of thirty interviews from 2018-2021. The analysis of the obtained data showed that the speakers could be divided into three groups in terms of the occurrence of non-standard variants: speakers...

Diplomová práce si dala za cíl zjistit, do jaké míry dochází k porušování spisovné normy v rámci dvou konkrétních interview pořadů, a to XTalk a Interview ČT24. Každý z dílů obou pořadů má podobnou stopáž (kolem 22-28 minut), v podstatě totožnou dialogickou kompozici (moderátor klade otázky a host odpovídá), ale rozdílnou osobnost moderátora. Moderátoři obou pořadů jsou profesionálové svého oboru, takže nespisovné jevy se objevují jen sporadicky (často v emočně vytíženějších situacích), ale jejich styl moderování, kterým vytvářejí v obou pořadech odlišnou atmosféru ve studiu, mohl vést k tomu, že v pořadu XTalk docházelo častěji k porušování spisovné normy českého jazyka. Svou roli samozřejmě sehrál i výběr hostů, u nichž jsme sledovali frekvenci výskytu nespisovných variant, vliv komunikační role, vybraných sociolingvistických faktorů a osoby moderátora. Získaná data jsme porovnávali s o několik let starším výzkumem dialogických textů rozhlasové publicistiky dvěma korpusovými zdroji běžně mluvené češtiny. Výzkumný vzorek byl tvořen celkem třiceti interview z let 2018-2021. Analýzou získaných dat bylo zjištěno, že mluvčí by se z hlediska míry výskytu nespisovných variant dali rozdělit do tří skupin: mluvčí, jejichž projev mířil k celkové spisovnosti, mluvčí, jejichž projev byl z hlediska frekvence...