Výtvarno jako konstitutivní prvek fikčních světů

Abstract

Tématem této práce je výtvarno jako konstitutivní prvek fikčních světů. Metodologické východisko představuje srovnávací sémiotika, respektive výzkum intermediality. Cílem je postihnout některé z možných realizací intermediálních vztahů mezi literaturou a výtvarným uměním. Dílčí případové studie jsou zaměřeny na ekfrázi reprezentovanou v románu Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice, transmedialitu jako přenos estetiky jednoho média do druhého na příkladu Tří próz Josefa Čapka, jež jsou tradičně vnímány jako kubistické, a ilustrační vztah mezi textem a obrazem u lyrické skladby Františka Hrubína Jobova noc. Zatímco v první studii se potvrdila v případě ekfratického vztahu schopnost výtvarného umění tematicky, ale i sémanticky obohatit možnosti literárního vyjádření skrze introspekci do vnitřních životů postav, které přispěly i k celkové reinterpretaci díla, v případě druhé studie zkoumající transmediální přenos u Čapkových próz tak jednoznačný závěr nevyplývá. Vzhledem ke složitosti receptivního procesu každého čtenáře je i s vědomím historického kontextu těžké přisoudit Třem prózám status literárního pandánu kubismu. Poslední studie demonstruje na komparaci dvou ilustrátorských přístupů Františka Hudečka a Evy Činčeřové, jak dokáže ilustrace obohatit čtenářův imaginativní prožitek a akcentovat...

The topic of this thesis is visual art as a constitutive element of fictional worlds. The methodological basis is comparative semiotics, or more precisely intermediality research. The aim is to capture some of the possible realisations of intermedial relationships between literature and visual art. The constituent case studies are focused on the ekphrasis represented in the novel Witch Hammer by Václav Kaplický, on the transmediality as a transfer of aesthetics of one medium into another on the example of Josef Čapek's Three Proses which are traditionally perceived as cubist, and on the illustrative relationship between text and picture in František Hrubín's lyrical poems The Night of Job. The first study concerning the ekphrastic relationship confirms the ability of visual art to enrich the possibilities of literary expression thematically but also semantically through introspection into the inner lives of the characters which contributed to the overall interpretation of the work. The second study focused on the transmedia transfer in Čapek's proses does not have such an unequivocal conclusion. Given the complexity of each reader's receptive process, it is difficult to attribute the status of a literary pandanus of Cubism to the Three Proses, even with an awareness of its historical context. By...