Sexismus v genderové perspektivě

Abstract

Tato bakalářská práce si klade za cíl zmapovat míru sexismu u mužů a žen v českém prostředí a popsat, čím jsou způsobeny případné rozdíly. K tomu bylo využito nově přeloženého 22 - položkového inventáře ambivalentního sexismu (Fiske & Glick, 1996), který byl nedávno standardizován na českou populaci. K tomuto dotazníku byly přidány otázky na vybrané demografické údaje z důvodu lepšího sledování souvisejících proměnných působících na sexistické postoje. Dále byly zařazeny fiktivní scénáře a dílčí doplňující otázky pro získání kompletnějšího obrazu. Výzkumný vzorek činí 656 respondentů/ek různého genderu, věku, vzdělání, místa bydliště a rodinného stavu, kterým byl zadán dotazník s přidanými částmi buď online nebo papírovou formou. Poté byla provedena analýza jejich odpovědí. Teoretická část se zaměřuje zejména na vymezení pojmů gender a pohlaví, představení základních biologických vlivů na osvojování genderových stereotypů v kontrastu s vlivy socializačními, vymezení stereotypů jako předsudečného myšlení, pojmenování sexistického chování a představení klíčové teorie ambivalentního sexismu. Cílem empirické části je podrobné představení výzkumu a výzkumných otázek, respondentů/ek, metodologie a výsledků. Výzkum prokázal souvislost mezi mírou sexistických přesvědčeních a genderem v české populaci....

This bachelor 's thesis aims at mapping sexism among men and women in the Czech Republic as well as describing the causes of eventual differences in levels of sexism between the two. For this purpose, a newly translated 22 item ambivalent sexism inventory was used (Fiske & Glick, 1996). This inventory has been recently standardized for the Czech population. Questions concerning selected demographic characteristics were added to this questionnaire to better observe the impact of related variables on sexist attitudes. Hypothetical scenarios and other additional questions were added to the questionnaire as well to make the data more complete. The research sample consisted of 656 respondents of varying gender, age, education, place of residence and marital status. Respondents received the extended questionnaire either in paper or online form. Afterwards, an analysis of the respondents' answers was carried out. The theoretical part of this thesis is focused on defining the terms of gender and sex, introducing basic biological effects on learning gender stereotypes in contrast to the effects of socialization, definition of a stereotype as a prejudicial pattern of thinking, defining sexist behaviour and finally introducing the key theory of ambivalent sexism. The aim of the empirical part is a detailed...