Zobrazit minimální záznam

dc.contributor.authorEsher, Louise
dc.date.accessioned2021-12-07T12:45:06Z
dc.date.available2021-12-07T12:45:06Z
dc.date.issued2021
dc.identifier.urihttp://hdl.handle.net/20.500.11956/170248
dc.language.isofrcs
dc.publisherUniverzita Karlova, Filozofická fakultacs
dc.subjectanalogical changecs
dc.subjectOccitancs
dc.subjectold conditionalcs
dc.subjectpreteritecs
dc.subjectverb inflectioncs
dc.titleLa diachronie du prétérit occitan à la lumière des sources textuellescs
dc.typeVědecký článekcs
dcterms.accessRightsopenAccess
dcterms.licensehttp://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/2.0/
uk.abstract.enThe preterite (reflex of Latin perfect indicative) undergoes extensive analogical remodelling in the history of Occitan varieties. The substance of the individual changes (introduction of a rhotic consonant, loss of stress alternation, generalisation of a thematic mid vowel, spread of velar-final stems) can be discerned by comparing mediaeval and modern inflectional forms; for both periods, inflectional forms exhibit a high degree of consistency across geographic areas. In order to date the changes, this study examines preterite forms attested in historical documents produced from the fourteenth to the eighteenth century in two regions within the Languedoc dialect area (Albigeois/ Quercy/Rouergue; Montpellier/Béziers). The consistency of the dates obtained supports the hypothesis of a shared sequence of changes applying to all varieties.cs
dc.publisher.publicationPlacePrahacs
uk.abstract.originalLe prétérit (réflexe du parfait en latin) fait l’objet de nombreuses réfections analogiques dans la diachronie des parlers occitans. La substance de ces évolutions (introduction d’une consonne rhotique, perte d’alternances accentuelles, généralisation d’une voyelle thématique moyenne, extension lexicale de thèmes en vélaire) se discerne en confrontant les flexions médiévales aux flexions contemporaines ; aux deux époques, les flexions présentent une forte cohérence entre les différentes aires géographiques. Afin de dater ces évolutions, la présente étude examine les attestations du prétérit dans des sources textuelles produites entre le XIVe siècle et le XVIIIe siècle dans deux zones de l’aire languedocienne (Albigeois/Quercy/Rouergue ; Montpellier/Béziers). La cohérence des datations confirme l’hypothèse d’une suite d’évolutions commune à l’ensemble des parlers.cs
uk.internal-typeuk_publication
dc.identifier.doi10.14712/18059635.2021.2.1
dc.description.startPage115cs
dc.description.endPage136cs
dcterms.isPartOf.nameLinguistica Pragensiala
dcterms.isPartOf.journalYear2021
dcterms.isPartOf.journalVolume2021
dcterms.isPartOf.journalIssue2
dcterms.isPartOf.issn1805–9635
dc.relation.isPartOfUrlhttps://linguisticapragensia.ff.cuni.cz


Soubory tohoto záznamu

Thumbnail

Tento záznam se objevuje v následujících sbírkách

Zobrazit minimální záznam


© 2017 Univerzita Karlova, Ústřední knihovna, Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1; email: admin-repozitar [at] cuni.cz

Za dodržení všech ustanovení autorského zákona jsou zodpovědné jednotlivé složky Univerzity Karlovy. / Each constituent part of Charles University is responsible for adherence to all provisions of the copyright law.

Upozornění / Notice: Získané informace nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora. / Any retrieved information shall not be used for any commercial purposes or claimed as results of studying, scientific or any other creative activities of any person other than the author.

DSpace software copyright © 2002-2015  DuraSpace
Theme by 
@mire NV