Možnosti využití starých topografických map z let 1763-1768 pro hodnocení vývoje vodních ploch a potenciál jejich obnovy

Abstract

Potenciál obnovy vodních ploch je aktuálním tématem v současném krajinném plánování. Nejčastěji jsou na území České republiky zkoumány vodní plochy na starých topografických mapách od poloviny 19. století, na kterých je již velmi dobrá polohová přesnost topografického zákresu. Přesto můžeme také použít starší mapování, konkrétně první rakouské vojenské mapování z let 1763-1768, které nám umožňuje nalézt hráze vodních ploch a posoudit možnosti obnovy zaniklých vodních ploch. Na základě analýzy tří zájmových území (povodí Bystřice, Jevišovky a Opavy) bylo zjištěno, že největší potenciál obnovy vodních ploch z let 1763-1768 byl zaznamenán v povodí řeky Jevišovky. V tomto povodí byla u 51 % zaniklých vodních ploch evidována dochovaná hráz či její větší část. Ostatní dvě povodí vykazují menší potenciál pro obnovu zaniklých vodních ploch - to je 26 % pro povodí řeky Opavy a 24 % pro povodí řeky Bystřice.