Přehrady a vodní bezobratlí živočichové

Abstract

Budování vodních nádrží (přehrad) zásadně mění přírodu a krajinu nejen na zaplaveném území, ale i mimo něj, včetně všech struktur a vazeb. V rámci řešení projektu Ministerstva kultury ČR Zatopené kulturní a přírodní dědictví jižní Moravy (DF13P01OVV012) byla věnována pozornost třem jihomoravským lokalitám - Vranovské přehradě, Brněnské přehradě a vodnímu dílu Nové Mlýny. Na územích ovlivněných výstavbou přehrad se vyskytovaly specifické akvatické biotopy, vázané na vodní režim krajiny. Ty na zaplaveném území zanikly, nicméně některé typy existují i v současnosti v blízkém či širším okolí nádrží. Se změnami v biotopech logicky docházelo ke změnám ve struktuře akvatických biocenóz. Cílem studie bylo dokumentovat dopad vybudování vodních nádrží na různé typy vodních biotopů a na bezobratlé živočichy. Výsledkem je přehled strategií a modelových reakcí vodních bezobratlých na takto vyvolanou změnu jejich životního prostředí. Z analýz vyplynulo, že nejvíce postiženým typem vodních biotopů jsou nížinné říční biotopy a na ně vázaná fauna. Druhy jepic Ephemerella mesoleuca a Isonychia ignota, které na území dnešního VD Nové Mlýny tvořily jednu z posledních populací v ČR, se zánikem vhodných biotopů na území ČR vyhynuly úplně. Jepice podeňka (Ephoron virgo), říční druh, podle červeného seznamu kriticky ohrožený, má ve sledovaných oblastech jednu z posledních lokalit v ČR. Mezi velmi postižené biotopy patří také vysychající (periodické) tůně a jejich obyvatelé, většinou korýši.