Pravěké a středověké osídlení v areálech tří současných jihomoravských nádrží

Abstract

Všechna tři zatopená území ležela v odlišném přírodním prostředí, které výrazně formovalo jejich osudy. Pro poznání proměn osídlení mají nezastupitelný význam archeologické prameny. Jestliže před budováním Vranovské a Brněnské přehrady nebyl v předstihu proveden žádný archeologický výzkum, takže jsme odkázáni jen na poznatky z okolí, pak před budováním vodního díla na řece Dyji byl zatopený areál soustavně archeologicky zkoumán. Rozdíly v průběhu osídlení se projevily především mezi územím v okolí vodního díla Nové Mlýny, ležícího v nížinném prostředí na dolním toku řeky Svratky a Jihlavy, které se zde vlévají do Dyje, a Vranovské a Brněnské přehrady, které leží na okraji území osídleného, zřejmě s přestávkami, po celý pravěk. Do okolí Brněnské přehrady pronikli lidé z Dyjsko-svrateckého úvalu v období neolitu a potom již zůstalo toto území až do 11. stol. neosídlené. Okolí Vranovské přehrady, ležící v Bítovské pahorkatině, bylo rovněž na okraji území vhodného pro osídlení v pravěku a časném středověku, ale přesto sem lidé pronikali s menší intenzitou v různých obdobích, ale teprve kolonizace, jejíž počátky můžeme sledovat již od 9. stol. a s větší intenzitou od 13. stol., založila osídlení tohoto území trvající dodnes.