Vliv vývoje regionálního klimatu na ekosystém lužního lesa v letech 1951-2012.The impact of regional climate change on the floodplain forest ecosystem from 1951 to 2012. Part IV., Animals
Příspěvek v časopisu
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/168651Identifiers
Collections
- GEOBIBLINE - Fulltexts [10555]
Issue Date
2015Keywords (Czech)
lužní lesyFenologická pozorování a údaje, které jsou prezentovány a zpracovány v této studii, byly pozorovány ve střední Evropě, v jižní části České republiky v období 1951-2012. Sledovaná plocha se nachází v ekosystému lužního lesa, v nivě řeky Dyje, nedaleko od centra Lednice (48°48'22'' N, 16°46'32'' E), na skupině lesních typů Ulmifraxineta carpini. V časovém rozpětí šedesáti dvou let se průměrná roční teplota vzduchu v této oblasti zvýšila o 1,5 °C a průměrná jarní teplota dokonce o 2,0 °C. Na tento nárůst teploty vzduchu bezprostředně reagovaly jak rostliny, tak i živočichové. Tento nečekaný teplotní posun vyvrcholil v roce 2014. Vybrané druhy ptáků reagovaly na změnu klimatu odpovídajícím způsobem jako u stromů, keřů a bylin. Během sledovaných šedesáti dvou let se v lužním lese posunulo datum snesení prvního vejce v populaci brhlíka lesního (Sitta europaea) o 7,8 dne do dřívější doby, sýkory modřinky (Cyanistes caeruleus) o 10,8 dne do dřívější doby, sýkory koňadry (Parus major) o 11,9 dne dopředu a lejska bělokrkého (Ficedula albicollis) o 11,2 dne. Posun hnízdní fáze lejska bělokrkého do dřívější doby odpovídá posunu termínu jeho příletu na jaře. Stejně tak reagovaly vybrané kategorie hmyzu na změny klimatu. Fenologický posun prvního výskytu žluťáska řešetlákového (Gonepteryx rhamni) v letech 1951-2012 byl o 11,7 dne do dřívější doby, začátek prvního bodnutí a sání krve komárů rodu Anopheles se posunul o 9,3 dne do dřívější doby a první výskyt čmeláka zemního (Bombus terrestris) se posunul o 12,6 dne do dřívější doby.