Přívalová povodeň v létě 1714 na Českomoravské vrchovině - rekonstrukce katastrofy po 300 letech =Flash flood in 1714 in the Bohemian-Moravian Highlands - reconstructing a catastrophe after 300 years
Příspěvek v časopisu
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/168201Identifiers
Collections
- GEOBIBLINE - Fulltexts [10555]
Authors
Issue Date
2014Keywords (Czech)
AqualogV kontextu posledních 20 let s mimořádnou frekvencí extrémních letních povodní jsou aktuálním tématem doklady o extrémních historických případech. Přívalová povodeň na přelomu července a srpna 1714 na Českomoravské vrchovině je vedle květnové povodně r. 1872 asi nejvýznamnějším případem svého druhu v českých zemích. Pravděpodobně ji můžeme řadit i mezi velmi nejzajímavější extrémy i ve středoevropských souvislostech. V povodí Sázavy vystoupila hladina vody na horním toku cca 3 m nad úroveň nejvyšších hydrologicky zaznamenaných povodní a 1,5 m nad nejvyšší historické značky povodní. S ohledem na období, počátek 18. století, jsou některé dobové popisy povodně nezvykle podrobné. Obsahují nejen popis škod, ale i údaje o maximální výšce vody a v hlavních rysech i časový průběh vodních hladin. Povodeň způsobila obrovské materiální škody, protrhlo se např. kolem 70 rybníků, byly zničeny prakticky všechny mosty, zahynulo přes 230 osob. Ukázalo se, že oblast Žďárských vrchů na rozvodí Loučné, Chrudimky, Sázavy a Svratky, zasažená příčinnými extrémními srážkami, mohla mít rozlohu 800 až 1 000 km2. Přibližné odhady průtočného množství představují na horním toku cca 4násobek stávajících hodnot Q100. Proto byl pro ověření reálnosti takové události užit hydrologický model Aqualog. Cílem práce bylo posoudit reálnost příčinných srážek, které mohly vést k tak intenzivní hydrologické odezvě.