Regionální jazyky a dialekty Francie

Abstract

Le but de ce mémoire de diplôme est de présenter la diversité linguistique de la France. Le mémoire offre le tableau des langues régionales et dialectes qui sont parlés sur le territoire de la France et leurs racines sont historiquement attachées avec la France métropolitaine. Le mémoire touche aussi les langues non-territorialisées qui ont été apportées en France par les immigrés, notamment ceux des anciennes colonies françaises en Afrique du Nord. On doit rappeler également les langues vernaculaires des territoires français du Pacifique (TOM) et les créoles des départements français d'outre-mer (DOM). Il s'agit principalement des langues polynésiennes, notamment les langues kanakes, puis des créoles parlés en Guyane, en Guadeloupe, en Martinique et l'île de la Réunion. Contrairement aux certaines langues régionales de la Métropole, les langues autochtones sont généralement demeurées trs vivantes, l'exception de quelques-uns d'entre elles parlées en Nouvelle-Calédonie. Le mémoire de diplôme pareillement porte sur le développement historique des langues sur le territoire de la France et donne une courte description de la dialectologie, son sujet d'étude et ses représentants principaux.

Napsat jeden text a v něm popsat všechny jazyky, kterými se mluví na území Francie, vypadá jako nemožné. Nejenom, že je nelze všechny vůbec vyjmenovat, ale také výběr zmíněných zcela jistě pozvedne hlasy, proč byl či nebyl zahrnut ten který jazyk. Je třeba učinit vlastní výběr a zároveň respektovat názory jiných. Můžeme se zmínit o jazycích, které se historicky vyvinuly na daném území, o jazycích imigrantů, jazycích zvaných regionální či o méně známých jazycích různých společenství, jako jsou Romové či hluchoněmí. Mimo oficiální jazyk se ve Francii mluví několika desítkami dalších dialektů a jazyků, ať historicky spjatými s územím Francie nebo přinesenými v minulosti. Zásadní ovšem je, jaké mají a měly by mít všechny tyto jazyky postavení a roli ve škole. Nej důležitějším faktorem takového souboru o jazycích Francie je, že by měl hledat cesty, mosty, lávky, jednotlivé jazyky by měly být daleky uzavírání se do sebe a formalismu na všech stranách, nýbrž by se měly potkávat, mísit se a křížit. Bohužel jazyková politika Francie tomuto ne zcela přispívá. Abychom pochopili současnou situace, je třeba zapátrat v historii. Francie již ve středověku začala prosazovat jazykové sjednocení země, francouzština jako jediný oficiální jazyk byla chráněna a prosazována (Ordonnance des Moulins vydané Karlem VII. roku 1410,...