Hudba oseckých cisterciáků na přelomu 18. a 19. století

Abstract

Předkládaná práce svým tématem zasahuje do zvláště bohaté a komplikované problematiky hudby v českých klášterech po josefínských reformách. Zabývá se hudbou v oseckém klášteře, který jako jeden z mála přežil všechny státní zásahy do životů řeholních společenství na konci 18. století, a měl tak možnost rozvíjet staré tradice v kontextech nové doby. Z tohoto důvodu se v Oseku podařilo udržovat a vytvářet hodnoty na poli vědeckém a zejména uměleckém, které jinde nemají obdoby. V oblasti hudby to platí dvojnásob, a právě proto je hudební kultura oseckého kláštera na přelomu 18. a 19. století hodna všeobecného zájmu. Práce sleduje několik dílčích cílů, které ve svém rámci mají přispět poznávání hudebního života zmiňovaného období v jeho celistvosti. Poněkud nespravedlivě je ve výkladech věnovaných hudbě počátku 19. století opomíjen význam chrámové či duchovní tvorby. Na příkladech mnohých autorů lze ilustrovat její kvality, vliv i společenské zázemí a význam. Jistá tendence konzervovat staré styly i během nástupu nových uměleckých přístupů a trendů má dokonce za následek vznik svérázných hudebně stylových syntéz, které mohou naše představy o dobové hudbě značně obohatit. Dalším zajímavým, ale přesto nepříliš diskutovaným fenoménem je situace v chrámové hudbě po josefínských zásazích do liturgie, rušení...

Předkládaná práce svým tématem zasahuje do zvláště bohaté a komplikované problematiky hudby v českých klášterech po josefínských reformách. Zabývá se hudbou v oseckém klášteře, který jako jeden z mála přežil všechny státní zásahy do životů řeholních společenství na konci 18. století, a měl tak možnost rozvíjet staré tradice v kontextech nové doby. Z tohoto důvodu se v Oseku podařilo udržovat a vytvářet hodnoty na poli vědeckém a zejména uměleckém, které jinde nemají obdoby. V oblasti hudby to platí dvojnásob, a právě proto je hudební kultura oseckého kláštera na přelomu 18. a 19. století hodna všeobecného zájmu. Práce sleduje několik dílčích cílů, které ve svém rámci mají přispět poznávání hudebního života zmiňovaného období v jeho celistvosti. Poněkud nespravedlivě je ve výkladech věnovaných hudbě počátku 19. století opomíjen význam chrámové či duchovní tvorby. Na příkladech mnohých autorů lze ilustrovat její kvality, vliv i společenské zázemí a význam. Jistá tendence konzervovat staré styly i během nástupu nových uměleckých přístupů a trendů má dokonce za následek vznik svérázných hudebně stylových syntéz, které mohou naše představy o dobové hudbě značně obohatit. Dalším zajímavým, ale přesto nepříliš diskutovaným fenoménem je situace v chrámové hudbě po josefínských zásazích do liturgie, rušení...