Tvaroslovná spisovnost v pořadu Interview Plus

Abstract

Cílem této diplomové práce je popsat užívání vybraných morfologických jevů ve vysílání pořadu Interview Plus na Českém rozhlase Plus, a to jak u moderátorů, tak u hostů. Zaměřuje se na morfologickou spisovnost, konkrétně na tři tvaroslovné jevy - konkurenci kondicionálových tvarů bychom, bysme, realizaci plurálové shody neuter v nominativu a akuzativu a instrumentál plurálu. Zmíněné jevy jsme zvolili, protože jsou problematické a jejich nekodifikované varianty pronikají do spisovných projevů. Zaznamenávali jsme všechny spisovné a nespisovné výskyty zmíněných jazykových jevů. Výsledky jsme interpretovali z různých hledisek. Zaměřili jsme se na vliv některých sociálních faktorů (profese, pohlaví). Na výsledky jsme se také podívali z hlediska rozložení spisovných a nespisovných variant, to znamená, kolik mluvčích užilo jen spisovný tvar, kolik naopak jen nespisovný a kolik osob kombinovalo obě varianty (u všech třech jevů nejvíce mluvčích užívalo pouze spisovnou variantu a nejméně jen nespisovnou). Stanovili jsme si několik hypotéz. První hypotéza zněla, že u moderátorů budou naprosto převažovat kodifikované tvary. Druhá byla, že u hostů zaznamenáme více nekodifikovaných tvarů než u moderátorů. Třetí hypotéza se týkala novinářů, předpokládali jsme, že novináři budou užívat spisovnou variantu častěji...

The diploma thesis aims to map the use of certain morphological phenomena by the hosts as well as the guests of Interview Plus broadcast at Český rozhlas Plus. The thesis focuses on morphological norms, in particular on three morphological phenomena - competitiveness of conditional forms "bychom", "bysme", the concord in plural neuters in the nominative, accusative, and instrumental cases. The aforementioned phenomena have been chosen because they are problematic, and their nonstandard usage has been infiltrating standard utterances. Both standard and nonstandard forms of all phenomena have been detected. The findings have been interpreted from different perspectives. Firstly, social factors, such as the speakers' profession or their gender, were taken into consideration. Secondly, the thesis observes the proportion of standard to nonstandard forms, that is how many speakers use only standard forms, how many speakers use the nonstandard form only, and how many speakers combine the two. Several hypotheses have been formulated. The first hypothesis claims that the hosts use more standard than nonstandard forms. The second hypothesis states the guests use more nonstandard forms than the hosts. The third hypothesis applies only to journalists for it proposes that the journalists use more standard forms...