Sebepoškozující chování u mládeže

Abstract

The self-inflicted trauma is a premeditated injury and harm caused to one self without the intention to kill one self. It exists in many forms out of which the cutting of one self, especially on the wrists and forearms, is the most common form. The self-inflicted trauma is at some level connected to suicidal behaviour, which describes the acting of someone with the intention of killing one self. There are various causes leading to the above described kinds of behaviour. The self-destructive behaviour is peaking during adolescence. Adolescence is a period during which a person becomes very sensitive to changes and faces many challenges which are difficult to cope with. Therefore, a stable environment in which a person is growing up is necessary for coping with the challenges. The self-destructive behaviour is more common among the defective families.

Sebepoškozováni je záměrné poškozování a sebezraňováni sebe sama bez úmyslu se zabít. Může se vyskytovat v mnoha formách, přičemž mezi nejpoužívanější patří pořezávání se, nejčastěji na zápěstí a předloktí. S pojmem sebepoškozováni je v určité souvislosti suicidální jednání, u kterého již osoba jedná s úmyslem zemřít. Příčiny, které k takovým jednáním vedoujsou rozličné. V období dospívání mají tyto formy autodestruktivního jednání stoupající tendence. Dospívání je doba, kdy je člověk citlivý na změny, stojí před mnoha úkoly, se kterými se musí vypořádat. Je tedy velmi důležité stabilní prostředí, ve kterém vyrůstá, aby dané úkoly mohl zvládnout. V narušeném rodinném prostředí se takovéto jednání vyskytovat častěj i.