| uk.abstract.cs | Předkládaná práce shrnuje do textu monografického charakteru historii a kulturní i sociální dějiny prvního státního útvaru východních Slovanů, tzv. Kyjevské Rusi. Text práce je kromě úvodu a závěru členěn do čtrnácti kapitol. První se věnuje východní Evropě v antické době, druhá slovanské etnogenezi, třetí turkickým národům ve východní Evropě v raném středověku a jejich vlivu na slovanské obyvatelstvo, čtvrtá pronikání severských Germánů do východní Evropy od 8. do 10. století. Od páté do deváté kapitoly sleduje text dějiny Rusi od 10. do první třetiny 13. století. Desátá kapitola se zabývá vztahem Rusi k stepním kočovníkům - Pečeněhům, Oghuzům a Polovcům. Jedenáctá kapitola pak popisuje nelehké období mongolského vpádu, vznik Zlaté hordy a změny, které proběhly ve východoslovanském prostoru až do konce 13. století. Dvanáctá kapitola se zabývá sociálními dějinami Kyjevské Rusi: strukturou společnosti, rozvojem městského osídlení, právními vztahy, obchodem a peněžním hospodářstvím. Třináctá kapitola se věnuje církevním dějinám Kyjevské Rusi, budování církevní organizace, církevnímu právu, architektuře a rozvoji fenoménů jako bylo mnišství. Čtrnáctá kapitola pak popisuje literární a písemnou kulturu staré Rusi a její vztah ke každodennímu životu i ke způsobům literárního vzdělání. Kniha je doplněna seznamem pramenů a literatury. Prameny jsou často citovány v textu, jedná se o zdroje církevně slovanské, staroruské, řecké, arabské, perské, skandinávské a latinské. V případě sekundární literatury jsou pokud možno využívané soudobé studie a monografie. Závěr práce se zamýšlí nad dalším vývojem východoslovanského prostoru a problému formování jeho identit. Jedná se o první originální českou práci na toto téma. | cs |
