Dialog a otázky ve výuce na 2. stupni základní školy

Abstract

Práce vystihuje neodmyslitelnou roli dialogu a kladení otázek ve výuce na 2. stupni základní školy. Cílem teoretické části práce je poukázat na důležitost vedení žáků k dialogu a kladení otázek pro osobní rozvoj jedince a také na hlubší porozumění učivu. Zároveň na základě dostupné literatury a výzkumů shrnuje základní principy a předpoklady dialogické výuky. V praktické části práce se autor formou akčního výzkumu snaží reflektovat poznatky a příklady ze své praxe a navrhuje některé metody a postupy, které lze pro podporu dialogického vyučování použít. Zaměřuje se především na otázky, které žáci kladou, a porovnává své výstupy s teoretickým pozadím, z nějž vychází. Zkoumá kontexty a typy otázek položených žáky v prezenční i distanční výuce a dále navrhuje postupy, jak je k aktivnímu tázání více vybízet. Výsledky ukazují, že žáci jsou schopni ve výuce klást otázky, nicméně v běžných frontálně uspořádaných hodinách se tímto způsobem zpravidla účastní promluv pouze zlomek žáků. V tom případě se jako efektivní způsob zapojení žáků do výuky ukazuje možnost klást otázky písemně nebo žáky k formulaci otázek vybízet v rámci zadání úkolu nebo aktivity. KLÍČOVÁ SLOVA dialog, rozhovor, vyučování, otázky, diskuse, porozumění, výchova

This thesis describes the integral role of using dialogue and asking questions on second level of basic school. The theoretical part of the thesis aims to point out that guiding students to dialogue and asking questions is essential for the personal development of the individual and also for a deeper understanding of the curriculum. At the same time, based on available literature and research, it summarizes the basic principles and assumptions of the dialogical teaching method. In the second part of the thesis, the author attempts to reflect the findings and examples from his practice in the form of action research and to suggest some methods and procedures that can be used to support dialogical teaching. The author focuses mainly on the questions asked by students and compares his outputs with the theoretical background on which he is based. It examines the contexts and types of questions asked by students in full-time and distance learning and also suggests procedures for encouraging them to take active questions. The results show that students are able to ask questions in the classroom, however, in normal frontally arranged lessons, only a fraction of the, usually participate in speeches in this way. In this case, the possibility of asking questions in writing or encouraging students to...